V průběhu roku jsem náhodné čtenáře i fanatické fanoušky seznámil se členy nebelvírského vedení. Plkal jsem s prefekty, primusem i kapitánkou famfrpálového týmu. Nyní nastala správná konstelace hvězd k uskutečnění rozhovoru s tím nejdůležitějším článkem naší koleje. S ředitelkou Nebelvíru Alen King a její zástupkyní Veron Fast. Číst dál…
To se tak jednou U tří košťat sešli chiméra, akromantule a třaskavec.
(pointu džouku si domyslete nebo hledejte v tajence)
Toť otázka… Odpověď na ni se bude s každým člověkem různit. Nebo i shodovat. Naše sny, přání, tužby jsou odrazem nitra jedince.
Rozhodl jsem se tuto na pohled nevinnou otázku položit osobám, které vídáme často, ale bariéra katedry nám zabraňuje je poznat pořádně: naši profesoři. Jací jsou? Jak smýšlí? Nakolik jsou upřímní a otevření? Jak moc si nás studenty pouští k tělu? Jaký mají smysl pro humor? Kolik porce hravosti jim bylo dáno do vínku? Po čem touží? No řekněte – u kolika našich kantorů byste byli schopni tyto otázky s jistotou zodpovědět? Číst dál…
Už od začiatku školského roka sa v Nebelvírskom famfrpálovom tíme poctivo konajú tréningy, ktoré vedie kapitánka tímu Lauren Beaty. Keďže sa na tréningy nemôžu študenti našej, alebo iných koľají prísť pozrieť prinášam Vám o nich priebežné informácie. Číst dál…
Kdo: já
Kdy: ve večerních hodinách, čtyři měsíce a dva dny před narozeninami něčí mámy
Kde: v soukromí
S kým: Lauren L. Beaty, Jessie Michael McDash
Za kolik: za nic – jsem k nezaplacení
Co: superanticontramultiextraunikátní rozhovor o bakteriích, Měsíci, padácích, lepidlech, bejsbólu, rituálech a možná i o zahradních šnecích
Ti aktivnější z vás, co v průběhu několika posledních dní navštívili jezero, si jistě povšimli tří sněhových soch na jeho břehu. Ti aktivnější a zvědaví, co vyrazili k jezeru a sochy rovnou prozkoumali, nejspíš zjistili, koho tyhle sochy vyobrazují. No a ti aktivnější, zvědaví a bystří jistě nejen vyrazili k jezeru a prozkoumali sochy, ale přišli i na to, kdo je postavil. Jestli tipujete nějakého zatoulaného kentaura, tipujete špatně. Tyto sochy mají na svědomí nebelvírští studenti. Číst dál…
Dle nadpisu článku se Vám může snadno zdát, že vyzývám bradavické studenty ke vzpouře. A máte pravdu – je tomu tak! Neboť to, co se v poslední době – dovolím si zdůraznit v posledních již téměř dvou letech – děje s naším klavírem v klubovně, je prostě a jednoduše otřesné.
I tancování je součástí tohoto kouzelného světa. Jen tu bývá většinou takový malý problém. Nemá vás to kdo naučit, nebo jste úplná dřeva na tanec. Tento problém ovšem vyřešila profesorka Fast. Začala v Nebelvíru pořádat taneční hodiny. Zatím proběhly dvě takové hodiny a účast na nich byla hojná. Samozřejmě, jako by zpravidla, se tanečních účastnilo více dívek než chlapců, ale přesto si každý zatancoval v páru, ať už holka s holkou, nebo holka s klukem. Číst dál…
Taky někdy přemýšlíte o tom, kdo je ten kluk věčně zahalený v kapuci, kterého potkáváte každý pondělek na chodbě ve třetím patře? Anebo kdo je ta slečinka, co se den co den promenáduje po nádvoří? Já jsem si na bradavické osobnosti posvítila. Tedy nemyslím tím osobnosti jako nějaké slavné hvězdy. Těch tu asi moc nemáme. (I když… nikdy nevíte, jestli se váš učitel Obrany ve volných chvílích nevěnuje modelingu, že.) Já myslím ty osobnosti vnitřní. Víte, co myslím? Ne? No, to nevadí… Číst dál…
Běžel jsem chodbou s hlavou dobrodružně otočenou dozadu, abych měl jistotu, že jsem toho otravného ducha setřásl. Zahnul jsem akčním skokem za roh a pokusil se projít čímsi tělem. Nepovedlo se. Tak jsem aspoň na chvilku zadnicí zahříval podlahu chodby. Když jsem se vzpamatoval, zjistil jsem, že druhým účastníkem této nehody byl nebohý profesor Torn Austin Duncan. Asi ho všichni znáte, učí toho hromadu. Jeho fanoušky a obdivovatelky mohu ujistit, že se mu po této kolizi nic nestalo (mým fanouškům sdělím jen, že se mi udělala modrá bolavá skvrnka na lokti) a dokonce přistoupil na mou nabídku rozhovoru. Pokud vás zajímá, co si profesor Duncan zpívá ve sprše, jaké umí triky na koštěti, čtěte dále. Pokud vás to nezajímá, čtěte přesto – člověk nikdy neví, kdy se mu budou takové informace hodit.