Vážení i nevážení s profesory na téhle škole se to má asi takhle. Nikdo pořádně netuší, co jsou zač a jak se mám v jejich přítomnosti chovat. Ono vyznat se v takových tvorech je opravdu velká dřina.
Jednoho krásného pozdního nedělního odpoledne jsem vyrazila do Velké Síně na večeři. Už jsem se nemusela schovávat před hygienickou komisí, která několik dní okupovala náš hrad a tak jsem se těšila na poklidný čas, strávený u něčeho dobrého k jídlu. Podivný hluk, který vycházel ze Síně, mě měl varovat, že má večeře až tak poklidná nebude. Ale mé myšlenky už byly u horké čokolády a hromady toastů, takže jsem si zprvu ničeho nevšimla.
Už je tomu rok a nějaké drobné… Ano, už tolik. Slušelo by se napsat něco pěkného, v rámci tohoto smutného výročí. Zjistila jsem však že je velice těžké něco takového psát. Po mnoha rozmačkaných a roztrhaných pokusech jsem se nakonec rozhodla to udělat stručným, ale snad vhodným způsobem.
Představuji Vám tedy několik hodnot, pojmů a věcí, které se mi v mysli vybavují při vzpomínce na jednoho z největších hrdinů a kouzelnických osobností, které jsem měla možnost potkat.
Jelikož jsem opět byla zvolena Levou nohou našeho famfrpálového týmu – teda počkat, prý už Kapitánkou! – tak jsem se rozhodla, jako ostatně každý rok, uspořádat výběrový trénink. Nebo vlastně tréninky, jelikož se původně hlásilo docela dost lidí.
19
Zář
Pánové Dingo a Rukert.. Hodní žáčci či tajní agenti?
Napsal/a Rubrika: Nebelvír, Ze života studenta
Minulý víkend byl hodně rušný .. Opravdu nemám na mysli ty vytopené koupelny a záchodky, ani některé vany plné čokoládových žabek (Které mimochodem nebyly nic jiného, než přeměnění tlustočervi .. Sama jsem se pokoušela jednu sníst) To je ale vedlejší .. Stalo se něco mnohem zajímavějšího .. Proto neotálejte a čtěte dále ..
Skončily ty časy lelkování (nebo alespoň pomalinku končí) a nastal čas školy, nekonečných bojů s profesory, knížkami a jinými bludy, co na hradě potkáme. Stejně tak už nastal čas, abychom konečně my nebelvírští vytáhli drápky a ukázali všem, kdo je tu král zvířat. Už dlouho si válíme šunky, zatímco ostatní sbírají body. Teď je však řada na nás abychom něco dokázali. Už žádní Líní Lvi nebudou, teď už jen ty dravé šelmy. Proto říkám: lvíčata všech tvarů, věků, barev, velikostí i hodností načechrejte hřívy a nabrušte tesáky.
Tak jako každý rok, také letos čekají studenty pátého ročníku proslulé zkoušky Náležité Kouzelnické Úrovně, známé spíše pod zkratkou NKÚ. Vždycky je kolem toho spousta humbuku a každý to vnitřně snáší po svém: někdo se pečlivě učí už od Halloweenu, jiný je naopak v klidu. Všem je však jasné, že ne vždy pomáhá se učit od rána do noci. Pilné studium nepomáhá kupříkladu tehdy, když máte „štěstí“ na zkoušejícího. Co dělat když schytáte zrovna Stanleyho profesora, se kterým máte „vřelý vztah“? Jak to provést, aby se zrodilo úspěšné NKÚ?
Bradavice se zas rozjíždí na plné obrátky a s nimi i vlna průserů, dobrodružství, učení, handrkování se o skřítčí lahůdky a jiné milé, či nemilé příhody a drby, které jsou hnací silou našich novin. Stejně tak se přivalila vlna nových studentů a každý se obarvil podle gusta moudrého klobouka. K nám však přišli ti, co se začali červenat.
Tímto tedy vítám hlavně všechna nová, čerstvě okloboukovaná lvíčata mezi námi. Ale i ostatní, bez ohledu na barvičku nebo věk musím pozdravit: Pac a mňouk… nebo spíš Rrrrrau!
Ach ano, zpět a v plné síle! Dva měsíce utekly jako voda a my, pilní studenti jsme zpět za svými zaprášenými stoly plných pavučin připraveni se s vámi podělit o všechny samozřejmě pravdivé novinky.
Prázdniny byly krušné a krátké, jako každý rok. Letos však nebyly jen tak obyčejné. Někdy v polovině prázdnin jsme měli možnost jít se podívat na kouzelnou svatbu dvou profesorů z naší „milované“ školy čar a kouzel. Někteří již jistě tuší o koho jde… A samozřejmě se nejedná se o nikoho jiného než Adrianet R. Mekhet a Rafaell J. Mekhet. Tímto ještě jednou přejeme hodně štěstí do společného života, možná se zde ještě objeví více informací. Teddymužel zatím je vše v mlze.
Prázdniny však už skončily a mezi námi je znovu nová krev. I je zde vítáme a doufáme, že se jim tu bude líbit. Jako každý rok i letos máte jedinečnou možnost přidat se k nám, mezi pilné, slídivé a zvědavé studenty z redakce. Více informací zjistíte ve vaší koleji a nebo od nás samotných.
Aby jsme to neprotahovali, tak přejeme hodně štěstí ve školním roce 2078/2079, pevné nervy a hodně bonbónů na podplácení. Tak tedy článkům zdar! 🙂
Ach ano, zpět a v plné síle! Dva měsíce utekly jako voda a my, pilní studenti jsme zpět za svými zaprášenými stoly plných pavučin připraveni se s vámi podělit o všechny samozřejmě pravdivé novinky.
Známky uzavřeny, zítra závěrečná slavnost a potom hurá na prázdniny. Zní to nádherně, že? I v Bradavičníku se připravujeme na prázdniny, i když někteří redaktoři je vyhlásili již s prvními náznaky hezkého počasí, neb se po jejich stolech táhnou úctyhodné pavučiny. Dovolte mi nyní, abych se jménem celé redakce rozloučila nejen se školním rokem 2077/2078, ale na dlouhé dva měsíce i s vámi, našimi čtenáři, neb o prázdninách se budeme flákat taky, a jak! Číst dál…