Vítám Vás u posledního dílu mé série o famfrpálových postech. Již jsem Vám psala o brankářích, střelcích a odrážečích, tudíž i úplnému laikovi musí dojít, že dnešní díl bude věnován postu chytače. Číst dál…
Prázdniny utekly jako voda, ale už je tu opět školní rok. S tím se pojí nejen, že spousta povinností, které se týkají školy, ale kupříkladu i výběrový trénink do famfrpálového týmu.
V minulém roce jsem načala sérii, ve které jsem přiblížila (s malou pomocí hráčů) vždy konkrétní post – vyšel článek o brankářích a střelcích. Protože si myslím, že by byla škoda, kdyby se čtenáři Bradavičníku nemohli dozvědět něco i o dalších dvou postech, rozhodla jsem se sérii dokončit právě v tomto školním roce. Dnes se podíváme na zoubek odrážečům. Číst dál…
Ano, ano, to jsem zase já. Vítám vás u druhého dílu mého menšího famfrpálového seriálu o postech v týmu. Tentokrát jsem si – jak již samotný název prozrazuje – vzala na mušku střelce. Dokonce sama na tomto postu hraji, takže nejenže se s vámi podělím o názory ostatních hráčů, ale navíc se vám dostane i bonusu ve formě názorů mých. A kdo by nechtěl znát mé názory? Číst dál…
Famfrpál. To jest slovo, které mnohým studentům i profesorům vykouzlí na tváři široký úsměv. Ovšem některým také vyskočí miliony otázek. Na jaký post že se hodím? A jak jsou těžké tréninky? Nebudu tam náhodou nejmladší? Anebo naopak nejstarší? Co když budu nejmíň talentovaný? A právě proto přicházím já, nejúžasnější prefektka z nejúžasnější koleje, se sérií článků, kde vám s pomocí famfrpálistů a mých osobních zkušeností snad pomůžu při rozhodování se do příštího roku. Číst dál…
Na Famfrpálovém hřišti se nejen trénuje, randí , sportuje, ale hlavně zápasí. 10.11. zde proběhl první zápas v tomto roce a to mezi Havraspársko-nebelvírským týmem a Mrzimorsko-zmijozelským týmem. Číst dál…
Implementace nových progresivních metod tréninku famfrpálu je věc jistě velmi potřebná pro výborné výkony a výsledky, nad nimiž zaplesá srdce nejednomu fandovi, ať již této skvělé hry nebo prostě koleje, za kterou ten či onen tým hraje. A tedy vás určitě potěším, že v Mrzimoru a potažmo Zmijozelu sledují každičkou novinku či zprávičku o kdejaké nové technice či metodě, jež by přidala bodík, dva k celkové snaze, a pomohla tak převážit váhy vítězství na stranu těchto mužstev v jinak velice vyrovnaném zápolení s ostatními kolejními týmy. A okamžitě tyto novinky budují do celkové koncepce tréninků pro ověření jejich skvělosti a případný užitek, jak ostatně vyplyne z mého referátu. Číst dál…
O co se jedná? O famfrpál. Byli jsme vyzváni naším kolejním, aby jsme sehráli zápas, ve kterém by se ukázalo, kdo je lepší. Sice nám, studentům, to bylo jasné, ale kolejnímu asi ne, kdo vyhraje. Kdo je onen kolejní? Koho vyzval jako první? Kolejní je Peter Gerhardsen a kolej je už nejspíš jasná, ale pro jistotu řeknu, tedy napíšu, Mrzimor.
Pomalu ale jistě se začíná ochlazovat a zima už klepe i na vstupní bránu našich milovaných Bradavic. Přesto, že se na křehké trávě čím dál častěji objevují zimní mrazíky a všechny stromy již shazují listy ze svých větví, náš famfrpálový tým nezahálí. Ano. Každý týden okupuje famfrpálové hřiště a trénuje. Jeho členové se zdokonalují, učí se novým možnostem, ale především dělají sami sebe šťastnými a to vše i pro nás. Myslím, že náš famfrpálový tým je jedna z věcí, na které můžou být všechna morčata opravdu hrdá a to i ta, která famfrpál, jako sport sám o sobě, moc nemusí. Řekněme si upřímně… Není to osvobozující si po dlouhých hodinách prosezených ve školní lavici v hrobové tichosti pořádně z plna hrdla zavýskat na zápasech tak, že nebudete potřebovat ani Sonorus aby vás slyšeli až Prasinkách? Je, a kdo říká že ne, ten si to užívá nejvíc. No a abych vám trochu přiblížila ty naše kolejní hrdiny, učinila jsem s nimi takové “malinké“ interview.