Vánoční svátky. Bujaré oslavy probíhající snad ve všech koutech našeho úžasného hradu, veselící se studenti, poskakující skřítci,… Ano, toto vše je v naprostém pořádku a nikdo by v tom nehledal nic podezřelého. Viděli jste ale během celých prázdnin některého z profesorů? Číst dál…
Drazí čtenáři Bradavického plátku,
jak čas plyne, s každým dalším rokem stárneme, (někteří) dospíváme a postupujeme do vyšších ročníků. Rychle to uteče, zkoušky NKÚ a OVCE, a sotva se nadějeme, je čas školu opustit. Toto je už i případ naší exprimusky Carmen. Ta nás se začátkem letních prázdnin musela opustit, tím pádem ji v její funkci musel někdo vystřídat. A kdo že to je? Někteří z Vás to jistě ví, jiní možná ne. Ze svých vlastních zkušeností ale vím, že se informace (ať už to jsou drby či ne) šíří po hradě rychlostí zvuku! Číst dál…
Už jste někdy uvažovali nad tím, jak vypadá Bradavické podzemí? Zajímalo by vás, co se tam skrývá za stvoření a jestli snad nehrozí nějaké nebezpečí? Nás, odvážná mrzimorčata, to zajímalo také a tak jsme se pro jednu takovou výpravu rozhodli. A že to tedy bylo něco, to vám povím. (Podezření některých jedinců, že Zmijozelští kdesi v hlubinách hradu přechovávají baziliška s tím jistě nemělo nic společného.) Číst dál…
Každý z nás má jistě nějakou tu chvíli, kdy už nepotřebuje napsat jediný úkol, nemusí jít zrovna na žádnou hodinu a prostě zjistí, že najednou není, co by dělal. To nastává ten moment, ve kterém bychom se mohli začít věnovat nějaké naší soukromé zábavě, něčemu, co nám udělá radost. Jenže dost lidí neví, co by zrovna mohli činit a tak to dopadá, že se buď nudí nebo dělají věci, které jsou přinejmenším… zvláštní. Číst dál…
V Bradavicích je určitě přespříliš oblíbených, ba i nejoblíbenějších věcí, už jen proto, že hrad neobydluje zrovna nejméně bytostí. A všichni asi těžko můžou zbožňovat stejné věci nebo stejné profesory, to je přeci nesmysl. Ale mezi jednu z nejoblíbenějších věcí rozhodně patří jídlo. (Jak by taky ne, když nás udržuje při životě, máme velký výběr a vaří nám ho precizní domácí skřítci.) Proto jsem si dala tu práci zjistit, jaká je Vaše nejoblíbenější část dne, ve které je k dispozici jídlo (rozumějte: snídaně, oběd, večeře, nebo i to, co je mezi jídly) a ještě také to nejoblíbenější jídlo z nejoblíbenějších. (Počítaje i sladkosti a všechno, co se dá jíst.) A k tomu jsem přidala i další otázky, které jsou i s odpověďmi zmíněny níže.
Samozřejmě jsem všem nechala i prostor, aby se k tomu kdyžtak vyjádřili, pokud nechtějí jen jednoslovnou odpověď, což je v některých otázkách ani není možné. Číst dál…
Zavázat motýlka, zcela zbytečně prohrábnout vlasy hřebenem a nechat do sebe nacpat poslední připomínky ohledně waltzu a blues (jedny z mála tanců, kdy neohrožuji okolí více než je nutné) – takové byly mé přípravy na kroužek tance. A právě o něm vám teď logicky budu povídat. Poté, co k výzbroji přibyla i TPP (taška první pomoci obsahující mimo jiné svačinu) a já strčil hlavu do dveří příslušné učebny, jsem však došel k názoru, že jde o kroužek tance plného překvapení. Své bílé rukavičky jsem z kapsy ani nevytahoval, jelikož na hodinu street dance mi jednoduše připadaly krapet mimo. Číst dál…
Už je to několik měsíců, co pro moji maličkost poprvé začalo poznávání kouzelnického světa a všeho s ním souvisejícího. Možná jsem se, stejně jako někteří z vás, nechala unést těmi novinkami a velice ráda jsem se pustila do plnění všech úkolů. Ale jaksi jsem si prostě nevyměřila čas a napsala jsem je za strašně malinkou chviličku, alespoň pro mě. Jenže, co jiného dělat, když téměř nikoho neznáte a úkoly už máte hotové. Někdo by se chtěl možná učit, ale na mě je to až moc nových informací naráz. Proto jsem se šla projít po pozemcích hradu. Vál tam studenější vítr, ale vcelku klidné místo. Hlavně u té stále kvetoucí Sakury. Sedla jsem si do jejího stínu a na papír psala prostě všechno, co mě napadlo. No a nakonec, protože se mi to zdálo celkem dobré, jsem se rozhodla poslat to do Bradavičníku… Číst dál…
Uplynulo 365 dní a tak Vás opět zdraví redakce Bradavičníku. Doufáme, že jste si prázdniny užili a načerpali spoustu sil na další náročné studium, spoustu zábavy a plno školních akcí. Stejně jako loni i letos bychom Vám chtěli hromadně říci pár slov úvodem. Číst dál…
Mrzimor zase jednou vyrazil oživit společenské místnosti hradu. Studentská rada této koleje, letos v novém složení (James Hroozley na postu primuse, Arthur Doodle, Becca Bennettová, Rose Young a Molly Corrigan), si pro všechny studenty naší koleje připravila spoustu akcí a akciček. Vítáni jsou i příslušníci z řad jiných kolejí. A co je to za akce a akcičky? Mrzimor letošek vyhlásil rokem Helgy. Je to totiž právě 10 let, kdy naše kolej naposledy získala Školní pohár. A co, že se stalo na tomhle architektonickém odpoledni?
Velevážené obyvatelstvo hradu,
Valentýn je již za námi a my jsme se rozhodli se s Vámi podělit právě o události, které se děly v tomto období. Tedy, konkrétně o jednu událost. Číst dál…