Nastoupila jsem letos do druhého ročníku a strašně jsem se těšila na nové prvňáčky, až jim budu moct poradit a zeptat se na jejich dojmy z hradu. Takže mi to nedalo a přihlásila jsem se na patronádu.
Paní profesorka Liu dostala úžasný nápad, který měl atmosféru z blížících se zkoušek a vysvědčení trošku odlehčit – ve společenské místnosti se uspořádala literární hodinka, ve které se Havránci předvedli jako nejen sečtělí človíčci, ale také jako lidé s fantazií! Číst dál…
Zdravím všechny čtenáře tohoto plátku!
Konec školního roku se kvapem blíží, a já si řekla, že by bylo fajn konečně vyzpovídat nějakého toho profesora. A rovnou třeba ředitele nějaké koleje. No, hádejte, kdo mou nabídku přijal? Fajn, trochu hloupá otázka, protože kolejní ředitel je u nás jen jeden (jako ten současný). Tak jsem se tedy před pár dny sešla s profesorem Alexem Petrovem.
Pochybuji, že u nás na škole je někdo, kdo jej nezná. Sympatický, mladý a pohledný profesor, se kterým se prváci a druháci setkali minimálně na první hodině Základů magie a starší studenti třeba v Kouzelných formulí nebo Obrany proti černé magii. V předchozích dobách vedoucí kabinetu kouzelného umění, v současné době hlavně kolejní ředitel Havraspáru. To je tak vše, co byste o něm měli vědět na úvod. Číst dál…
První polovina školního roku uběhla jako voda a máme tady vánoční prázdniny. Ti, kteří se rozhodli zůstat na hradě (nebo neměli jinou možnost) je tráví každý po svém – lenošením, procvičováním nových kouzel, vyváděním lumpáren a někteří dokonce i učením. Havraspárští však nelenili a pro ty, kteří neodjeli domů, si připravili zábavný a tak trochu i poučný/naučný program.
V čele všech těchto radovánek stál primus Oliver Hopkins, kterému patří velké díky za perfektní organizaci a také za to, že obětoval pár svých volných večerů, kdy se mohl věnovat mnohem užitečnějším aktivitám. Upřímně řečeno, těžko by se hledal někdo takový podobný, který by si na svá bedra vzal odpovědnost za takové malé poděsy… ehm, studenty prvních, druhých a třetích ročníků, jako jsme my. Takže děkujeme. Číst dál…
Na koľajnej nástenke sme sa mohli dočítať o zaujímavom výlete. Niektorý z nás sa už nvedeli dočkať, iný nad tým len ohrnuli nosom. Tí, čo na tomto výlete boli, budú mať pekné spomienky na celý život, ostatní nevedia o čo prišli.
Študenti havraspáru mali dnes (13.4.2081) jedinečnú šancu, pri ktorej by z pozemkov školy prešli do sovieho centra v západnom Škótsku! Ak Vás to zaujíma a chcete vedieť viac, čítajte ďalej. Číst dál…
Určite vašej pozornosti neuniklo, že my Havraspárští sme boli posledných pár týždňov trochu nesvoji. Žiadna energia, smutné pohľady a takmer nulová koncentrácia – to boli len niektoré z následkov absencie kakaa a muffinkov. Ako ste sa už iste dopočuli, ktosi nám túto poživeň z našej spoločenskej miestnosti ukradol. My sme sa však rozhodli, že prázdnoty na stoloch bolo dosť. Spojili sme teda sily a vybrali sme sa na výpravu za stratenými pokladmi Havraspáru! (pozn.red. – Již dříve na toto téma psala článek Rose Evanlyn Jefferson, dnes vám však přinášíme nové podrobnosti, neboť kauza je uzavřena) Ak chcete poznať podrobnosti, čítajte ďalej! Číst dál…
Stalo se něco nehorázného! Velký skandál! Katastrofa! Někdo se vloupal do havraspárské společenské místnosti!
A ukradl to nejcennější! Tu největší cennost Havraspáru! Pokud chcete vědět co přesně se stalo, čtěte dál!
Jsme vážení. Jsme chytří. Jsme krásní. Jsme oblíbení. Máme konexe. Máme pod palcem média a brk je přece – jak známo – často silnější než hůlka, takže profesoři z nás jistě mají panický strach. Ti redaktoři musí ale mít dokonalý život, říkáte si zajisté. Možná vás nemile překvapím, ale není tomu tak vždy. Pojďte si užít z první ruky, jak to vypadá, když se smolí článek. Číst dál…
Dne 17.9. 2080 se konal v Bradavicích první letošní havraspárský kolejní večírek na uvítání studentů prvního ročníku. Přináším vám reportáž z této události z první ruky, totiž právě z pohledu prváka.
Všechny nezúčastněné Havránky letošního zdobení upřímně lituji. Bylo to perfektní. Vládla vánoční nálada a dokonce i Mrzimor a Zmijozel zdobil v ten samý vánoční čas. I když jsme se sešli v dosti omezeném počtu, zvládli jsme stromek ozdobit a to do dokonalosti. Alespoň z mého pohledu už naprosto perfektní je. Pro ty, kteří ho snad ještě neviděli vřele doporuči okamžitě upustit noviny a letět se pokochat do Velké síně. Číst dál…