Bradavičník

Naše škola je divná. To bezesporu. Divní studenti, ještě divnější profesoři … a co je nejdivnější? Naši drazí duchové. Ano, ano. Jsou hluční, je jich tolik, že se v nich pomalu nevyznáme a „soukromí“ ve svém osobním slovníku nemají – z toho pak vznikají drby a ošklivé pomluvy. A co teprve nově objevení duchové? Ti jsou snad ještě horší než normálně známí! Ale to už krapet přeháním. Opravdu tu nechci nikomu vysvětlovat žebříček divnosti, každý ho máme trochu jinak. Ne. Chci Vám „jen“ představit ducha, kterého jsem, Teddymužel pro mě, poznala  zrovna nedávno. Tlustý, možná padesátiletý muž s jedním okem a dírou do hlavy, kde není vidět ani stopa po vlastnictví mozku, což leccos vysvětluje. To je Bezoký Karlos. Že jste dosud měli tu smůlu a nepotkali jej? Buďte rádi! Číst dál…

Pád slunce, luny, jitra, poledne.
Pád úsvitu, pád šera, známých hodin pád.
Pád tepla, veselí, pád zdravé pohody.
Pád cesty, ulice, a není kam se brát.
Pád citu útěchy, jenž se nám odepřel.
Pád stínu, jasu, motýlů, pád včel.
Pád plodů, květin, ptáků, listí
– Listopad Číst dál…

Každý, kdo čte tento školní plátek, mi dá jistě za pravdu, když řeknu, že povolání studenta je jedno z nejnáročnějších. Aby taky ne! Vždyť jejich život je plný MUSÍŠ, NESMÍŠ a MĚL BYS, plný úkolů a povinností, plný přátel a nepřátel, plný výmluv a vysvětlování a Teddyví, co všechno jsem zapomněla ještě zmínit. A co teprve starší studenti! Ti to mají mnohem horší než ti mladší. Nevěříte? Věřte, protože mluvím z vlastních zkušeností. Číst dál…

Nedávno jsem se stala svědkem velice zvláštní situace. Totiž rozhovoru dvou malých háďat, ve kterém se malá dívenka radovala, že její sestra porodila dcerušku. Samozřejmě, zmijozelská redakce gratuluje, ale to není to, co mě zarazilo. Chlapec, který seděl naproti a kterého z jistých důvodů nebudu jmenovat, nějak nepochopil, co zmijozelské děvče tím „porozením“ myslelo. Vskutku smutné, vzhledem k tomu, že už mu je celých 11 let … Číst dál…

Velké odhalení! Alkohol v rukou těhotné ženy. Ohrožuje vlastní dítě nebo jde jen o falešné těhotenství? Jestli jste přelouskali hlavní titulek, určitě Vás zajímá, o co vlastně ve skutečnosti jde. Já Vám to ráda prozradím. Jistě všichni moc dobře znáte profesorku Jane de Liseaux, jež se před pár měsíci pochlubila jiným stavem, do kterého ji dostal Salazar ví kdo. Kdo nezná, právě jsem Vám ji představila. Číst dál…

Jistě všichni znáte moji nebelvírskou kamarádku Lole. Ano, tu malou japonku, která hází po lidech rolničku a vykřikuje cosi o vlkodlačí nadvládě na naší škole. Svalovat to na dětskou hloupost je v jejím případě asi blbost, vzhledem k tomu, že je jí šestnáct let. I když … Ne, je to blbost! Jenže mě se nechce připouštět, že by slečna Leiringová měla pravdu. A zároveň se mi nelíbí, že nevěřím vlastní kamarádce. Tak co s tím? Číst dál…

Vím, že to nemusím dělat. A že to spousta z Vás neocení nebo si to ani nepřečte. A že mě za to budete i nadále odsuzovat. A že tato stránka skončí jako podložka pod svačinu. A víte vy co? Mě je to jedno. Nepíšu to z donucení, jen čistě z dobrého vychování. A o čem, že to zase ta Ryanová mluví? Čtěte pořádně, nebudu to opakovat! Číst dál…

Ulrich von Biberstain – náměsíčný student, jehož obětí se stávají šumivé tablety. Čtěte dále a dozvíte se i názor jeho samotného. Určitě si říkáte, že neustále strkám nos tam, kam nemám, a šířím události z jiných kolejí. Tentokrát jsem byla tedy hodnější a šmejdila jsem ve své vlastní koleji, tedy Zmijozelu. Číst dál…

… Á raz, dva, tři. Raz, dva, tři …
Jistě se tu nenajde nikdo, kdo by neviděl onu novinku na velectěné školní nástěnce. A pokud ano, tak se seberte a běžte se podívat, než se budete věnovat čtení Bradavičníku pod lavicí v hodinách pana Alvaréze. V následujících větách (odstavcích?) Vás ale nechci přemlouvat, abyste to šli zkoušet. Kdepák. Mým cílem je Vám alespoň trochu nastínit, jak to na takových ‚tanečních‘ vypadá. Číst dál…

Letos jsem se asi zbláznila. Né asi, ale určitě. Jinak bych si nezapisovala tolik předmětů a nemusela trávit tolik času v knihovně. Nebojte, nebudu si tu vylévat srdce, beztak to ani nikoho nezajímá, a raději přejdu k věci. V první řadě musím poznamenat, že pokud patříte do fanklubu pana Gerhardsena, radši otočte list, vytrhněte stránku, spalte tento výtisk! Mám totiž informaci, která by vám zlomila srdce. Profesor Peter Gerhardsen, nově jmenovaný pan ‚řídící‘ Mrzimorské koleje, je na starší! Ano, čtete velmi správně a pokud mi nevěříte, čtěte směle dál! Číst dál…