Drazí čtenáři, je mou nemilou povinností Vám oznámit, že ve sklepení se dějí opravdu podivné věci. A ne ledajaké. To, že mizejí některé domácí úkoly, eseje a úvahy a poté se znova objevují, to je na denním pořádku. Někdo si to prostě potřeboval opsat. Ale, že nám začínají mizet rozepsané, či dokonce hotové články? To je pro mne záhadou. Číst dál…
Na každé noviny se jednou za čas snese ošklivá, decimující zelená lavina. Redaktorům zláme brky, rozlije kalamáře a vyžene jim z mysli konstruktivní myšlenky. Vzhledem k tomu, že se nám v říjnu nepodařilo vpustit do oběhu ani jeden článek, vypadá to, že i naši redaktoři dostali do hlavy okurkou a nyní odpočívají kdesi pod stolem.
Nevím, jaký vztah k okurkám zaujímáte, ale já ty zelené mrchy nemohu ani vidět. Proto vyzývám všechny, kteří okurkou do hlavy nedostali: Pište články! Kontaktujte své šéfredaktory! Nenechte se odbít! Potřebujeme vás. Vybírejte si zajímavá témata. Pokoušejte se na věci dívat jinak. Pište s nadsázkou, kreslete, vymýšlejte, zpovídejte … Hlavně nám pomozte dát čtenářům najevo, že jsme ještě neumřeli a že umíme s okurkami bojovat.
Nuže, pisálci všech kolejí, do zbraně!
Jednoho zvláštního rána, které mě probudilo zářivými paprsky jsem dostal obrovskou chuť na malou snídani. Nelenil jsem tedy a vyrazil po schodech směrem k Velké síni. Tak jako každé ráno jsem odebral několik různých novin a hledal nějaký zvláštní článek. Našel jsem ho až ve výtisku Welských novin. Zde bylo velkými písmeny psáno: „Mudlové v kouzelnickém světě“.
Číst dál…
Jak jistě víte, tento rok po škole začali kolovat fámy o čisté krvi a podobně a obzvlášt‘ ve Zmijozelu to vřelo. Na toto téma tu je již poměrně dost článků, od článku Odkaz Pána Zla až po Úvahu o Zmijozelu. Ale i tak mi to nedalo a tak jsem zaskočil do našeho archivu ve sklepení s úmyslem, vyhrabat jedno hodně staré číslo Hadího Jazyka. Proč? Pamatuji si, že kdysi dávno, podnikli studenti Zmijozelu menší výpravu s profesorem Lukasem W. Goldhairem za historií rodu Zmijozelů. Přes menší potíže se mi článek podařilo získat, avšak ve značně špatném stavu. Dal sem si tedy tu práci a článek přepsal. Některé věci budou možná malinko nepřesné, ale tu hlavní podstatu to má. Jedná se o popis výpravy, který nám vysvětluje nebo nás nabádá k zamyšlení se, jak to vlastně s tou čistokrevností bylo a je. Doufám, že se Vám bude líbit a že konečně pochopíte, že na čisté krvi rozhodně nezáleží. Autorkou článku je Narciska M. Blanche, bývalá studentka Zmijozelu, které tímto moc děkuji.
Číst dál…
Pán zla, všichni jej známe a všichni víme, o koho jde. Našel si spojence, našel si ty, kteří byli ochotni jít s ním a vydal se na cestu k moci. Na cestu, na níž mu měla být pomocnicí a oporou černá magie. Je tomu již přes sto let, co Pán zla dosáhl, před svým prvním pádem, na vrchol své moci. A všichni také víme, co se stalo o několik let později. Při pokusu o zabití Harryho Pottera se z nejasných příčin kletba obrátila proti němu samotnému a z Harryho Pottera se stal chlapec, který zůstal na živu. Zachránce kouzelnického společenství v Británii.
Číst dál…
Kdysi dávno, jsem psal jistou úvahu do jedné z hodin, kterou jsem později i na doporučení publikoval v Hadím Jazyku. Přesto, že se jedná o poměrně starou práci a mé názory jsou dnes již poněkud rozumnější, rozhodl jsem se, tuto práci zveřejnit i tady. Rád bych dodal, že se jednalo pouze o moje pocity a myšlenky, které mi v tu dobu probíhali hlavou a nutno dodat, že každý se může mýlit nebo ne?
„Měl Zmijozelův rod sedm domů –
Salazar jedním z nich – To bylo věží sedmero,
Posvátné krve zelené, Jak sedm větví téhož kmene.“
… Fragmenty kroniky zeleného inkoustu.
A máme tu jeden z prvních rozhovorů nových školních novin, Bradavičníku. Rozhovorů bude stále přibývat a zde máte již první z nich. Pro tentokrát jsem si vymezila čas pro profesora Obrany proti černé magii, Kouzelných formulí a Lektvarů, Jareda N. Pharella, jenž mi ochotně poskytnul rozhovor a zodpověděl několik otázek.
Odkud pocházíte a jak dlouho jste zůstal ve svém rodném městě? Máte nějaké sourozence?
Narodil jsem se v Liverpoolu, kde jsem setrval do svých dvaceti let. Následně jsem odešel studovat na univerzitu, která byla zaměřena na Obranu proti černé magii. Co se týče sourozenců, mám jednoho staršího bratra.
V rubrice Ze světa kouzel nás čeká i mnoho příběhů, mýtů a povídek od různých autorů nebo od studentů. A já jsem se rozhodl, jako první povídku zvolit právě povídku s názvem Dům. Povídku napsal autor, který nám není bohužel znám, avšak je znám jeho anagram. Tato povídka ve mne vyvolává mnoho smíšených pocitů a jisté důvody k zamyšlení se a nepopírám, že mne velmi nadchla. Jsem rád, že mám tu příležitost, se o ni podělit i s Vámi. Doufám, že se Vám bude nejen líbit, ale že si díky ní uvědomíte některé věci a nebo, že to ve Vás vyvolá takovéto cosi, co málokdo dokáže popsat. Přeji příjemné a dech beroucí čtení.
Dům
Bylo chmurné podvečerní počasí a z šedočerného nebe na zem dopadali kapky studeného deště. Vše se mělo odehrát v odlehlém městečku nedaleko Londýna. Byla to tichá, klidná a podivným dojmem působící ulice. Zvláštní však bylo, že celá ulice byla neobydlená. V každém domu byla tma a lampy, které ulici lemovaly byly také ponořeny v oné temnotě. Až na jednu, která se už také chystala k odchodu a smutně poblikávala. Někde na konci ulice nahlížel chmurnému počasí starý dům, zahalen v oblaku husté mlhy. Číst dál…
V momentě, kdy bylo na nástěnce školy oznámeno zrození Bradavičníku, ozvalo se volání po komplexnějších výsledcích soutěže, ve které měli studenti navrhnout název pro naše noviny. A vaše přání je nám rozkazem! Číst dál…
Jak název napovídá, v tomto prvním článku se dočtete vše ohledně budoucích výtisků. Zjistíte popisy jednotlivých rubrik a sekcí, dozvíte se jména velectěných redaktorů a na závěr, se můžete dočíst o tom, jak by to mělo celé vypadat a to přímo od samotných šéfredaktorů. Postupně se zde krátce představí všechny koleje pod taktovkou svých šéfredaktorů a abyste nepřišli zkrátka, dozvíte se, co v jaké rubrice hledat. Přejeme příjemné čtení úvodního a historicky prvního článku, v dějinách Bradavičníku. Číst dál…