Bradavičník

Existují jisté otázky, kterými se lidstvo zabývá už po staletí. Byla dřív slepice nebo vejce? Proč se tolik lidí bojí výšky a nikdo se nebojí šířky? A proč je, u Merlina, havran jako psací stůl?! Číst dál…

Když máte nastoupit do Bradavic, pravděpodobně Vám takřka každý rodič či dospělý řekne, že na koleji nezáleží a je úplně jedno, kam Vás moudrý klobouk zařadí, protože všude je to stejné. Nechci Vás připravovat o iluze, ale tohle je školní časopis a ve válce a v lásce je vše povoleno. Tady platí to první. Válka? Možná trochu. Rivalství mezi kolejemi možná není tak silné, jak bývalo kdysi za časů před znovuotevřením, ale stále tu cítíte hmatatelné soupeření. Číst dál…

Žáby se řadí mezi oblíbené domácí mazlíčky už o dob praprababiček našich praprababiček. Dnes již jsou sice mírně na ústupu, avšak i přesto věřím, že se mezi vámi najdou mnozí, kteří nějakou tu ropuchu vlastní a dokonce si ji přivezli s sebou do Bradavic. Pokud se do této skupiny řadíte a máte svou žábu na tolik rádi, abyste si ji i v pořádku přivezli domů, věnujte prosím pozornost následujícímu článku. Možná, že pak zjistíte, co všechno děláte špatně. Číst dál…

Domnívám se, že téměř každý byl svědkem nějaké nehody, zranění nebo se alespoň zastavil za kamarádem na ošetřovně. A určitě nejsem jediná osoba, která zaznamenala rapidní nárůst zranění za tento školní rok. Jak mi sama sdělila jedna z ošetřovatelek, nárůst lidí na ošetřovně je asi okolo 90%. Což je opravdu zajímavé číslo, nicméně to není to nejneuvěřitelnější. Číst dál…

UPOZORNĚNÍ: Tento článek není vhodný pro sponzory a osoby, které by si měly myslet, že v Bradavicích je všechno v pořádku. Číst dál…

Je tu začátek školního roku a s ním i spousta změn ve vedení našeho ústavu. Kromě nových studentů došlo i k obohacení řad profesorstva a u některých stálic profesorského sboru došlo k různým změnám, asi jako každý rok. Někteří učí to jiní zas ono, všichni nás něco učí, ale co My, studenti o nich vlastně víme (?), přiznejme si, že moc toho není. Zajímá Vás jestli byl ten či onen profesor flákač nebo ukázkový šprt? Chtěli byste se dozvědět něco o profesorech jako osobách nám rovných? V tom případě čtěte dál. Jako první mé uši vyslechli slečnu, profesorku, zástupkyni ředitele a ředitelku Zmijozelské koleje, Nyneivu Danae al´Mearovou. Číst dál…

Prváci, aneb zamyšlení na úvod roku. Je to tu zas. Brány hradu sa otvorili a nastal chaos. Kto ho spôsobil? Ako obvykle – prváci. Záplavy zmätených, veselých, smutných, drzých i slušných tváričiek. Schodištia i veľká sieň sa naplnili. Študenti, ktorí boli zvyknutí hľadať útočisko vo vlastných spoločenských miestnostiach, v klubovni či Veľkej veži, sú zúfalí. Nikde nie je ticho, nikde nie je pokoj. Číst dál…

S koncem školního roku končí i letošní praktické hodiny létání. Byli jste vůbec na nějaké hodině? Alespoň na jedné? Ne? Tak to jste o hodně přišli. Především poslední hodina byla překvapující, okouzlující, nad očekávání a prostě vyjímečná. A co se vlastně odehrálo? Číst dál…

Není to dlouho, co byla vyhodnocena soutěž slečny Grandfather „S profesorem, ale po svém!“, která požadovala vyprávění o tom, jak byste strávili jeden celý den s někým z profesorského sboru. S jejími výsledky i výherci bych Vás nyní ráda obeznámila. Číst dál…

Onehdá se mi přihodila taková podivná věc. Obědvala jsem si spokojeně ve Velké síni, když tu se ke mě snesla sova, taková bílá byla, ale celá umouněná od sazí a začala do mě klovat. Nejdříve jsem si myslela, že mi nese nějakou zprávu z domova, to by podle těch sazí i sedělo. Brzy jsem však přišla na to, že u nožky žádný dopis uvázaný nemá. Jenže, co potom tedy mohla chtít? Číst dál…