Každý z nás už zajisté zaznamenal, že paní zima je opět mezi námi, i když si s nadílkou prvního sněhu dává trochu na čas. Mráz sice vládne už několik dní, ruku v ruce s jinovatkou, ale po sněhu ani památky. Mně, jako odpůrkyni zimy to nijak zvlášť nevadí. Ale najdou se i tací, kteří toužebně očekávají tu první sněhovou vločku letošní zimy. Číst dál…
Školní rok už je v plném proudu a stejně tak i výuka. Proto se setkáváme s našimi drahými profesory dennodenně a to i když by někteří raději zalezli pod peřinu a na nějaké výklady nebrali ohled. A tak by se snad i hodilo, kdybychom o nich věděli něco víc, než jestli je to saň sedmihlavá či dvanáctihlavá (určujeme pochopitelně podle rozsahu domácích prací a počtu bradavičnatých výrůstků na zádech). A tak Vám představím profesorku al´Mearovou. Pro někoho z Vás je tato moc zajímavá osoba možná novinkou, někdo už ji zná hezkých pár let, ale informace jistě využijete všichni. Číst dál…
Nuže, po delší době je tu báseň, která ukáže každému z Vás jiný směr. Někdo v ní uvidí Rowenu a její kletbu, někdo zase lásku dvou dívek, která je zakázaná, jiný zase přátelství až za hrob. Tak s chutí do toho. Číst dál…
Přátelé, kamarádi, nepřátelé, nekamarádi a nevím co ještě, mám pro Vás smutnou novinu. Z dlouhodobého pozorování, porovnávání, experimentování a studovnání, jsem dospěla k šokujícímu odhalení – nejsme dokonalí! Co se vývoje kůry mozkové týče, jsou možná (a to docela pravděpodobně) mudlové mnohem lepší, než většina kouzelníků! Číst dál…
Mnozí z Vás už jistě někdy slyšeli o gumových kachničkách. O těch malých žlutých pískacích věcech, které si berou mudlové do vany. O kachničkách, které dokážou celý den stát na jednom jediném místě a přitrouble se na vás usmívat. Ale slyšeli jste někdy o gumových hadech? Vsadím se, že ne, a jestli ano, tak mi to neříkejte, ať mi nekazíte radost! Číst dál…
Začátek nového školního roku. Co nám to vlastně přineslo? Další učení, příprava ke zkouškám a hlavně nové nevychované obličeje. Ale nové… No ano, letos nastoupil i jistý Arameus de Shell. Bohužel podle příjmení jste už asi pochopili, že jde o mého bratra. A samozřejmě hned po nástupu to začalo. Číst dál…
Krásný, slunečný den stvořený na procházku po pozemcích. Absolutní bezvětří a panující pohoda, co více si přát. U jezera je v těchto dnech stejně nejlépe a tak jsem se k němu, jednoho odpoledne, bez váhání vydala. Usadila jsem se na svém oblíbeném místě – čili na molu. Společnost mi dělala pouze mrzimorská Beatrie, rozvalená v trávě. Avšak nějakou zdánlivě velkou pozornost mi nevěnovala, možná si mě ani nevšimla. Pravda, už několikrát mi bylo sděleno, že chodím jako duch, tedy skoro neslyšně. A tak jsem poklidně přemýšlela a užívala si volného odpoledne. Když v tom se zvedl vítr.. Číst dál…
Přinášíme Vám krátké ohlédnutí za táborákem, který absolvovali Zmijozelští studenti na počest nového školního roku. Dozvíte se nejen, jak to probíhalo, ale navíc, Vás čeká i velice pěkná básnička! Tak neváhejte a čtěte dále. Číst dál…
Nuže, asi by Vás zajímalo, o čem by mohl tento článek být. Je to příběh o tom, proč se nesmí do Zapovězeného lesa. Co Vás v něm „krásného“ čeká a jak je ve skutečnosti nebezpečný. Chtěla jsem tím poukázat na Školní řád a pravidla, která se často nedodržují a pak se studenti diví, že je napadne v lese kentaur nebo, nedej Merline, něco horšího. Přeji příjemné počtení. Číst dál…
Září se nám přesouvá k říjnu, čtyřbarevné kamínky v bodovačkách létají nahoru a dolů, prváčci se mezi sebou pošťuchují … a v některých rodinných kruzích to nepěkně skřípe. To poslední si přečtěte ještě jednou. Jo, jsou věci, do kterých nám nic není, ale – přiznejte se, v kom z Vás má úvodní slova nevyvolala alespoň špetku zvědavosti? Zvlášť, když jde o tak oblíbeného profesora. Číst dál…