Že se všichni těšíte na Vánoce? Je mi to jasné. Nazdobený strom, prohýbající se stoly pod nánosy jídla, všude uklizeno, nevšední výzdoba síní a teplo „rodinného“ krbu… To si jistě všichni představíte zvláště, když je toto téma aktuální. Číst dál…
Vánoce se blíží rychleji než novoroční dávka testů, a tak už opravdu je na čase začít přemýšlet nad tím, co dáte svým blízkým. A jestli máte v kapse akorát díru, popřípadě na vánočních trzích nenajdete nic, co by vám učarovalo, můžete zkusit něco vyrobit. O čemž ostatně bude tento text, který vůbec nepublikuji s jistou nadějí, že se dostane před mou budoucí zkouškovou komisi a ta si mne zapamatuje jako talentovaného čaroděje s neotřelými nápady. A vy můžete těmito výrobky obdarovat své oblíbené profesory přeměňování a ukázat jim, že jim o hodinách nespíte, ba dokonce trénujete i o svém volnu. Úvod bychom tedy měli, jdeme na věc. Číst dál…
Pokud čtete Denního Věštce, určitě jste v novém čísle narazili na zprávu o tom, že londýnské Koštěnárie odkoupil jistý pan Peter Gerhardsen, famfrpálový trenér a znalec košťat. Pro Denního Věštce řekl, že plánuje založit pobočku v Prasinkách a to, troufám si říct, muselo zvednout ze židle každého příznivce košťat v okruhu desítek kilometrů od Prasinek. Včetně mě. Nedalo mi to a poslal jsem panu Gerhardsenovi sovu s tím, jestli by ho neobtěžovalo se mnou udělat rozhovor pro bradavické školní noviny. Přišla mi velmi slušná odpověď, ve které mi vysvětlil, že je bohužel nyní velmi časové zaneprázdněn a tudíž se bohužel nemůže dostat do Bradavic. Navrhl tedy, abych mu mé otázky poslal sovou, že prý na ně odpoví. Jak slíbil, tak udělal. Tady jsou! Číst dál…
Kdo to byl? Starý páprda. Co dělal? Plnil hlavy lidí svými moudry. Kdy žil? Sto let za opicemi. Kde žil? Za devatero horami a devatero řekami… Ale no tak, chce to trošku dějin, které jsou nejen důležité, ale také zábavné a zajímavé. A v tomto článku se vám pokusím nastínit aspoň část z jeho štědrého a zajímavého života, který se v mnohém lišil od toho našeho!
Každý správný student, který čte školní nástěnku, si určitě všiml, že dne 18. listopadu slavila svůj svátek milá paní jménem Hilda z Whitby. A víte co? Ona se na nás dokonce přišla podívat! A nutno dodat, že to bylo velmi zajímavé setkávání, na kterém se člověk dozvěděl spoustu zajímavých věcí. Číst dál…
Možná to znáte také. Brzy ráno se probudíte vlivem děsného kručení v břiše. Nó, ony teď byly prázdniny, takže to nemusí být ani tak moc brzo… Zkrátka a prostě, neradi byste probudili svého stále ještě spícího spolubydlícího či svého mazlíčka (třeba kluběnku, ony jsou kluběnky citlivé duše!) a tak se rozhodnete, že se vydáte na průzkumnou misi za jídlem… Číst dál…
Nenávidí je skoro všichni, miluje jenom někdo. Školní stejnokroje. Pro většinu zhruba stejně velká otrava jako domácí úkoly. Přes malou oblibu u studentů a nekonečné snahy o jejich sabotáže je vedení navzdory mnoha každoročním příležitostem stále nezrušilo. (Například hromadné upalování uniforem na Guy Fawkese by nemuselo být špatné a dokonce zcela bez myšlenky. A co jako vánoční dárek?) Zoufale voláte: „Merline, proč?!“? Nechápete? Pojďme spolu dát košilím a kravatám novou šanci. A pokud vás nepřesvědčím… No, aspoň máte v listopadu co strkat do krbu, aniž by hrozila ztráta bodů. Číst dál…
Potkal ho snad už každý, někdo k němu chodí na hodiny a jiní ho viděli jen na zahajovací slavnosti. Jeho tvář mnohým studentům nic neříká, jméno letos slyšeli poprvé. Co se ale ukrývá za vůní levandule, která je v jeho blízkosti cítit? Číst dál…
Jak si mnozí z vás jistě všimli, letos se den 26. 10. nese ve znamení boje proti zlu. Každý nepochybně uzná, že zlo může napáchat mnoho škod a je nutné proti němu bojovat. Lidé se nesmí vzdát, neměli by skládat zbraně dřív, než zkusí vše, co je v jejich silách. Protože i díky tomuto postoji tu dnes všichni jsme a můžeme svobodně číst školní noviny. Číst dál…
Jednoho dne, když jsem mířila z hodiny Jasnovidectví na oběd do Velké síně (Mimochodem, nechápu, proč ho máme po Jasnovidectví, musím scházet takový množství pater!), rozhodla jsem se, že se projdu kolem nástěnky na inzeráty, protože jsem se na ni vlastně ani nedívala od začátku roku. Chvíli mi trvalo, než jsem ta došla, což je i celkem pochopitelné, navíc byla přestávka a tam byla na chodbách poměrně plno. Nicméně se mi podařilo nikoho nezašlápnout a nakonec jsem se ke svému cíli přeci jenom dostala.