Většina z vás si nepochybně všimla, že se před nějakou dobou objevil v prvním patře doplněk, který je v útrobách hradu vcelku nevídaný. Páskou ohraničený čtverec, podivná cedule s ještě podivnějším nápisem. Co se za upozorněním na ceduli skrývalo? Hrozilo snad opravdu nějaké nebezpečí? Nesouvisela snad tato tajemná infekce s ještě tajemnější epidemií, která na škole vypukla? Na všechny tyto otázky vám přináším odpovědi. Odpovědi, které někteří z vás jistě nečekali. Číst dál…
Exkluzivní rozhovor s novou ředitelkou naší školy!
Napsal/a Rubrika: Mrzimor, Novinky, Po stopáchTento článek se věnuje rozhovoru s novou ředitelkou naší milované školy. Doufám, že se vám bude líbit a sklidí mnoho pozitivních ohlasů.
Číst dál…
Začal sa nový školský rok a všetci sme sa vrátili do školských lavíc. V našej fakulte sa však udiala zmena na prefektskom poste. Viacerí túto novú prefektku poznajú z tréningov roztlieskávačiek, ktoré do konca roka viedla. Pre nováčikov je táto osoba ale pomerne neznáma. Aká teda je naša nová prefektka Teila Helly Clarisová? Túto otázku som sa rozhodla zodpovedať a preto som jej položila niekoľko zvedavých otázok. Číst dál…
Akiste sa k vám už donieslo, že hrad postihla akási epidémia. Únava, citlivosť na svetlo či kašeľ sú len niektoré z príznakov. Situácia je dokonca taká vážna, že na ošetrovni bola vyhlásená karanténa. Zakázané sú všetky návštevy a tak sa nemožno diviť, že študenti sa na ošetrovni nudia. Tí s príznakmi sa často rozhodnú, že na ošetrovňu nezájdu, bezhlavo pobehujú po hrade a infekciu šíria ďalej. Vedenie sa nám snaží nahovoriť, že sa jedná o neznámu nákazu, no je tomu skutočne tak?
Drazí čtenáři, spolužáci, profesoři, studentská rado a jiná havěti, která sdílíte zdi hradu!
Říkejte si o mně, že jsem zaujatá vůči havraspáru, že na to může má zelená krev, která mi koluje v žilách, ale chování nejmenované prefektky mě donutilo chopit se brku, abych zbytku hradu nastínila, co se odehrává v Západní věži. Třebaže se právě chystám napsat takový článek, kterým si od dotyčné slečny vysloužím sérii trestů do konce studia, ale jako správný reportér nasazuji vlastní kůži. Číst dál…
Všimli jste si, kolik jich máme? Devět! Přesně devět věčně hladových, malých, zubatých kluběnek. Říkáte si – jsou roztomilé, malé, komu by ty mohly ublížit. Ale!
Jednou přijde velice temný den. Den, kdy kluběnky sežerou své klece, protože dostanou chuť na studenty. Jen si to představte..
Študent Čulibrk se toulá po pozemcích. Číst dál…
A jsem tu znovu s luštitelským koutkem, tentokrát s jiným tématem a tím je osmisměrka. Číst dál…
Za tu dobu, co jsem v Bradavicích (a to už nějaký ten pátek je), jsem si zvykla na spoustu podivných věcí, které se tu víc než běžně dějí. Číst dál…
Dám vám hádanku…je to maličké, má to veliké černé oči, delší převislé uši, křivé nožky, pisklavý hlásek, špinavou košilku a bosé nohy a pořád to má hlad.
Drazí nováčci! Přežili jste cestu vlakem, klobouk vás úspěšně zařadil (a víte jistě, že máte obě uši?), už při cestě do mučír-, pardón, učebny humanitních věd, omylem neskončíte v sovinci a dokonce znáte i školní řád? (Ach, ano, některé z nás ho nutili opisovat.) Pak gratuluji! Pokud za sebou máte i několik pohovorů se svými patrony, popřípadě vám hlava neexplodovala z množství informací, kterými morčátka při uvítačce pro změnu zahlcuje Ó náš velký kolejní, budiž mu zem-, ech, ne, tohle taky ne, co jsem to jen… Chci říct, že plně chápu a uvědomuji si, jak obtížnými a vyčerpávajícími časy si teď procházíte, nemluvě o samotné náročnosti výuky. Takže se pojďme bavit konečně o něčem důležitém – o spánku! Číst dál…