Dnes se podíváme, na to, co nového se děje a asi bude i dále dít na našem hradě. Máme tu výpověď očitého svědka Dextera Kelleyeho, který nám vypoví o události, která se nedávno udála. Rajčata prý chtějí ovládnout hrad a tak bychom se měli řádně připravit na jejich invazi a co nejvíc omezit dovoz rajčat. Číst dál…
Snad každý si už musel všimnout zoufalých studentů, kteří dostali špatnou známku, byli pokáráni, nebo dokonce dostali trest. Nejednou jsem zaslechla slovo „dokonalost“. Každý chce být dokonalý, ale málokdo ví, jak na to. Za pomoci názorů několika profesorů a profesorek jsem se pokusila takového dokonalého studenta upéct. Číst dál…
Na koľajnej nástenke sme sa mohli dočítať o zaujímavom výlete. Niektorý z nás sa už nvedeli dočkať, iný nad tým len ohrnuli nosom. Tí, čo na tomto výlete boli, budú mať pekné spomienky na celý život, ostatní nevedia o čo prišli.
Študenti havraspáru mali dnes (13.4.2081) jedinečnú šancu, pri ktorej by z pozemkov školy prešli do sovieho centra v západnom Škótsku! Ak Vás to zaujíma a chcete vedieť viac, čítajte ďalej. Číst dál…
Buďte zdrávi, malí velcí, hubení tlustí, hmotní nehmotní, nebo jednoduše, obyvatelé hradu. Každý žijeme svůj vlastní život, jednou z těch mála společných věcí našich životů je právě to, že žijeme v Bradavicích. Číst dál…
Určitě si vzpomínáte na ten svíravý pocit v žaludku, který přepadl snad každého návštěvníka velké síně, jakmile do ní prvního dubna vkročil. Strop si vyměnil místo s podlahou a většině nebohých studentů v té neblahé chvíli připadalo, že jejich mozek trpí zácpou. Ale o tom dnešní článek nebude, třebaže se přesně v ten památný den začal psát. Ani se nedočkáte pojednání o krádeži ovoce, jež ten večer byla spáchána, a dokonce na vás, drazí čtenáři, nevyrukujeme s dalšími podrobnostmi o temných plánech jistého profesora – jeho jméno dnes nebudeme opakovat. (J. H.: Začal jsem mu říkat Beruška.) Kdepak! Následující řádky budou plné lásky, dobrodružství, lásky, akce, lásky, mluvících obrazů a podobně. A hlavně lásky. (R. C. B.: Já se ho snažila krotit, vážně! Ale on pořád mele jen o lásce a své vyvolené!) Číst dál…
Viděli jste to taky? To nevinné, pozitivní oznámení na nástěnce školy o Velikonocích? O zvířátkách, vajíčkách, spokojených a rozradostněných studentech? S podpisem studentské rady? A jeho skutečně všechno tak nevinné, jak to vypadá? Číst dál…
Vždy, když procházím chodbami naší školy, vidím kolem sebe stovky uspěchaných lidí. Míří rychle za svým cílem, nekoukají okolo sebe a mnohdy si ani neuvědomí, kolem jaké krásy prochází bez povšimnutí. Mrzí mě, že nikdo nevěnuje pozornost ani obrazům na stěnách, ani vitrážím v oknech, ani samotným kamenným zdem. Zkoušeli jste se někdy zaměřit na ty prazvláštní staré ohlazené kameny, které sténají, když fouká vítr? Na třetí prkno zleva od knihovny v klubovně s podivným sukem, který příšerně vrže, sotva se na něj podíváte? Co když se nám hrad snaží něco říct?
Snad každý z nás to zná už od svého dětství, dokonce ještě před nástupem do školy. Sám musím přiznat, že není lepšího pocitu, když vám skřítek udělá ráno snídani, rychle uklidí všechny hračky a hlavně se dokáže někde dokonale uklidit, aby nepřekážel návštěvě. Takhle jsem poznal skřítky já a nutno podotknout, že jsem si je nemohl vynachválit. Jejich pokora, horlivost a hlavně absolutní poslušnost z nich dělá, nebo spíš dělala opravdu skvělou součást domácího inventáře, bez které se žádná kouzelná rodina v dnešní době rozhodně neobejde. Číst dál…
Dnes som si povedala, že vedieť dostatok osobných informácií o profesoroch nie je nikdy na škodu a rozhodla som sa pre Vás vyspovedať profesora létaní a kouzelných formulí – Freda Suthersbyho. Číst dál…
Den svatého Valentýna. Mnohým studentům se vybaví hlavně růžová srdíčka a zamilované páry, procházející ruku v ruce hradem. Kromě toho jsme letos měli i originální menu od výherce soutěže ‘Valentýnovo papů‘, Matta MacKenny.
Spousta studentů se tedy určitě těšila na – když opomeneme tu růžovou – vcelku příjemný, klidný den. Ale ne, to bychom nebyli v Bradavicích, kdyby se zase něco neočekávaného nestalo. Číst dál…