Nuže, po delší době je tu báseň, která ukáže každému z Vás jiný směr. Někdo v ní uvidí Rowenu a její kletbu, někdo zase lásku dvou dívek, která je zakázaná, jiný zase přátelství až za hrob. Tak s chutí do toho. Číst dál…
Snad každý si v poslední době povzdechl před zavřenými dveřmi sekretariátu školu. Jaké ale bylo překvapení prvních „šťastlivců“, když se ze zvyku opřeli o dveře a ty je pustily dál. Číst dál…
Vyšel jsem si takhle navečer k jezeru, nevím přesně kolik bylo, jen vím, že bylo tak kolem sedmé a již se stmívalo. Nikdo zde zatím nebyl a já si užíval volného času, co prozatím máme.
Vážené dámy, vážení páni a především vy, fanoušci famfrpálu, věřte, že nové havraspárské famfrpálové družstvo je na světě. A stačila k tomu jen nová volba kapitána, tři termíny „výběráku“ na členy a nábory náhradníků, které ještě nejsou ukončené. A kdo tedy ve družstvu vlastně je?
Přátelé, kamarádi, nepřátelé, nekamarádi a nevím co ještě, mám pro Vás smutnou novinu. Z dlouhodobého pozorování, porovnávání, experimentování a studovnání, jsem dospěla k šokujícímu odhalení – nejsme dokonalí! Co se vývoje kůry mozkové týče, jsou možná (a to docela pravděpodobně) mudlové mnohem lepší, než většina kouzelníků! Číst dál…
Rok se s rokem sešel a letos kolem i přímo naší školou a pozemky proletěl Halloween. Letos byl přichystaný bohatý program zakončený stezkou odvahy přímo v Zapovězeném lese. Bylo zde několikanásobně víc studentů, než v minulém a předminulém roce (přes 40). Ale hezky popořádku…
Odbila dvanáctá hodina a tím vše započlo. Velkou síň navštívil profesor Aden G. Greywords a spolu s ním „přišly“ i nevydlabané dýně. Jaký byl úkol? Samozřejmě vydlabat a dát své dýni jak jméno, tak i tvar obličeje. Studenti se na dýně vrhli a chudák pan profesor pak zůstal na suchu.
Studenti však měli kromě vydlabávání dýní i možnost dát si skvělý a hlavně neobvyklý oběd. No kdo by odolal nějakému tomu pavoučkovi či snad kostlivci? Nechutné, ale nesmírně dobré! To ale není vše!
Pokračování přišlo již v 18:00, kdy se k jezeru začali scházet studenti ve svých pracně vyrobených maskách. Mohli jsme zde vidět dýně, kostlivce, princezny, vlkodlaky, upíry a všemožné jiné. Pro labužníky zde byly rozmítěny stoly s jídlem a pamlsky. Určitě si všichni vybrali. Ani ti, co si přišli zatrsat, nebyli zklamaní. Hrála jim zde hudba ať už romantická, rychlá nebo snad strašidelná. Však byl Halloween!
Všichni se skvěle bavili, ale při příchodu zábavného kostlivce, který velice rád říkal „Óóóó my dááárling!“ se bavili ještě víc. Čas plynul hrozně rychle a než jste stačili zjistit, kdo se skrývá pod tou či onou maskou, tak nastal čas pro něco velkého, strašidelného. Pro něco, co tu ještě nebylo! A to – stezky odvahy!
Člověk by řekl „Tse, stezka odvahy. To se projdu kolem chýše a zpátky nebo co?“, ale omyl. Stezka probíhala v samotném Zapovězeném lese, kam je v jiné dny zákaz vstupu a po včerejším dni už snad všichni ví proč. Chodilo se po skupinkách po pěti členech a myslím, že každý si to užil. I já osobně jsem se zúčastnila, i když jsem byla mezi organizátory.
Naše skupinka byla ohromná, velká, originální a skládala se ze mě, Agnes Muchacha, Isabelly J. Smith, Marci Mosetové a malého prcka Benita Estaquio Muchacha. A i když jsme vlastně věděli co nás tam čeká, tak jsme se dobře pobavili. Přežili jsme kostlivce, sekyru, topení ve slizu i podobizny Stanleyho a Diega, které nás tedy opravdu vyděsily. Ale jak už jsem psala, jsme živí a někteří zdraví. Avšak zdali někdo nemá po tomto večeru psychickou újmu, to zaručit nemůžu. Muhaháá!
Na závěr bych chtěla poděkovat Isce, Agnes, Marci, Kyere a Teri za skvělý program! Dále taky vypravěčům, jelikož bez nich by to nebyla taková sranda. 🙂 Příští rok se snad můžeme těšit na další skopičiny, které Kulturní referát vymyslí.
Rok se s rokem sešel a letos kolem i přímo naší školou a pozemky proletěl Halloween. Letos byl přichystaný bohatý program zakončený stezkou odvahy přímo v Zapovězeném lese. Bylo zde několikanásobně víc studentů, než v minulém a předminulém roce (přes 40). Ale hezky popořádku… Číst dál…
Famfrpál, tento kouzelnický sport zajisté všichni známe. A kdo ho nezná… ať se poptá ostatních spolužáků! Všichni bychom se shodli na tom, že je stále populární a oblíbený. Famfrpálových nadšenců přibývá a to ve velkém měřítku! Sama bych však nevěřila, kolik se jich najde právě na škole. Číst dál…
Někdo by se třeba domníval, že studenti na naší škole, zejména ti mladší, nemají co dělat, tráví svůj čas v odpočinku a radovánkách, užívají spokojeného dětství, tolik potřebného pro správný psychický i fyzický růst, tak jako ostatní děti v naší krásné Anglii a přilehlých končinách. Takovýto naiva nemůže být více dalek pravdy a jistě by se velmi podivil, kdybych mu povyprávěl, jak já, student prvního ročníku bradavického institutu čar a kouzel, jsem neustále přetěžován různými úkoly a povinnostmi. Číst dál…
Trochu divný titulek článku co? Taky jsem se divila, když jsem lístek s tímto titulkem našla na kolejní nástěnce, ale nebojte to jen naše „Péčka“ se nám modráskům rozhodla uspořádat malý rozlučkový večírek se svobodou – rozumějte tou studentskou. Asi se nám již chýlí ke konci ten čas nic nedělání a flákání se…juchůůů konečně zaplesá snad každé srdce havraspárské. Číst dál…
Každou chvíli člověk narazí na nastražený svědící prášek, toulající se studentku omámenou elixírem lásky či na kýchající zmijozeláky (ve sklepení je opravdu zima!). Není tedy divu, že je naše ošetřovna věčně přeplněná a drahá Arwen i profesor Nicolsburg mají práce nad hlavu. Jak by si ale poradili s hyperaktivitou? Číst dál…