Za těch pár let svého působení na škole už jsem si zvykla na spoustu podivných věcí, které se tu dějí (především zmiňuji někdy ne zrovna příjemné a ukecané obrazy). Už ani tak neprožívám to, že kolem mě co chvíli proletí duch, nebo, že se mi změní schodiště přímo pod nosem, teda pardon, pod nohama, a já pak běhám jak šílená po celém hradě a hledám cestu, abych opět nepřišla pozdě na hodinu přeměňování. Co mě ale asi nikdy nepřestane udivovat, jsou někteří zdejší studenti. Někteří jsou drzí, i když jsou mladší než vy, ale na ty já teď nenarážím. Moje zmínka spíš patří takovým, podivným obyvatelům hradu, kteří vcelku neustále jednají více než kuriozně. Když narazíte na jednoho denně, tak vás to třeba mírně pobaví, co se ale stane, když máte, stejně jako já, den blbec s velkým B a potkáte jich celou hromadu? Číst dál…