Velevážené obyvatelstvo hradní! Ještě pořád vás baví spát v ložnici? Neleze vám už na nervy to věčné chrápání spolubydlících? Chcete vyzkoušet něco nového nebo zažít noc plnou adrenalinu? Pak právě vám jsou určeny následující řádky. Neváhejte a popadněte spacák nebo peřinu, přibalte polštář a něco na zub a vzhůru za nočním dobrodružstvím! Číst dál…
Člověk by si myslel, že v řadách našeho studenstva panuje jistá informovanost, co se týče nebezpečných objektů, tvorů a zvěře na naší škole!
Bohužel nás, jež rychle vyzkoumali, který schod se musí přeskočit, nechcete-li zůstat trčet na pohyblivém schodišti, které brnění údajně žere prváky (čemuž ani za mák nevěřím, ale jistota je jistota), kde narazíte na Protivu (skoro všude, ale důležité je jeho nadcházející přítomnost vytušit a klidit se. Což není těžké, pokud máte dobrý sluch. Jeho pšoukání je nepřeslechnutelné…) a hlavně kterým stromům se musíte vyhnout obloukem, je asi málo.
Snad každý z nás se již setkal s potulujícícm se studentem nebo minimálně někoho slyšel o nich vyprávět. Toulkařem se koneckonců může stát vlastně kdokoli. Je to tak jednoduché, stačí jednou či dvakrát zabloudit cestou k učebně a už je z vás toulkař. Neboť ve chvíli kdy zabloudíte, tak najednou zjistíte kolik krásného je na tom, když se ocitnete sami v prázdné chodbě do níž vysokými okny pronikají zářivé paprsky zapadajícho slunce.
Carlotta Reyer: Než Vás vážení čtenáři provedeme loňským rokem, asi by bylo záhodno se představit. Vaším průvodcem tedy bude Nebelvírská prefektka a redaktorka Janie Crucianová, známá spíše pod pseudonymem, který používá na své operní dráze .. Jane Rainerová
Janie Crucianová: a druhým průvodcem nebude nikdo jiný, než naše milovaná primuska, šéfredaktorka a Čuník v jedné osobě, Carlotta Rejerová
Taky se Vám zdá, že je v síni čím dál méně příborů? Ano, je tomu vážně tak. Vidličky, nože a lžičky se postě někam ztratily. Jelikož jsem byla tak trochu aktivní, vím kam se poděly.
Tak tedy, jde se po stopě příborů ..!
Letos na Apríla si z nás profesoři opravdu jak se patří vystřelili. Pro ty, kterým ta velká bžunda unikla, nabízíme malý výcuc.
Šíří se zvěsti, že hrad napadli zlí duchové a démoni. Co je roznítilo tak, že nás napadají? Může za to naše chování v hradu? Mstí se nám jeho pradávní obyvatelé, protože se chováme nevhodně k našemu propůjčenému příbytku? Nebo se duchové nudí a pro jejich pobavení, nám dělají různé neplechy? Či za to můžou mladí vtipálci a jejich kanadské žertíky?
Nemálo studentů je poslední dobou tichých. Nejspíše se bojí, dalších nástrah hradu. Co si pro nás přichystá příště?
Mnoho lidí se určitě setkalo s duchem v rytířské podobě, který si s oblibou říká Sir York. Většina z nich si o něm pravděpodobně myslí mnoho pěkných věcí. Můžou si však být jistí, že ho dobře znají? Nemůžou! Naše redakce byla nedávno při tom, když York odhodil masku falše a ukázal svědkům ve Velké síni svou pravou tvář.
Je to už několik dní, možná i nějaký ten týden, co byl Bradavický hrad vystaven útoku ze strany duchů. Doposud jich naši školu obývalo jen několik. Nyní se ze zdí vynořují další a další přírůstky do rodiny duchů, jeden bizardnější než druhý. Kdo jsou tihle jedinci zač? A proč a odkud k nám vlastně přišli?