Bradavičník

Sobota odpoledne, nic na práci. Žádný úkol, který by bylo nutné neodkladně vypracovat, žádný plán s kamarády. I sepsala jsem si otázky a vyrazila do Velké síně. Jaké bylo mé štěstí, přítomni byli hned dva členové profesorského sboru, profesorka al’Mearová a profesor Gerhardsen. S vydatnou pomocí od Agnes, která má ve zvyku na kdekoho volat, jako by dotyčný byl nějaký hej nebo počkej, jsem nakonec zastavila našeho kolejního. Číst dál…

Jak už jsme všichni věděli dopředu, na 25.12. odpoledne v 15 hodin byl naplánovaný sjezd na čemkoliv. Místo konání byl svah od hradu k šafářově chýši. Někteří z nás si toto odpoledne nechtěli nechat ujít za žádnou cenu, jiní se přišli pouze podívat na své kamarády a někteří sjezdům neholdují a dali přednost rovné ledové ploše jezera. Číst dál…

Září se nám přesouvá k říjnu, čtyřbarevné kamínky v bodovačkách létají nahoru a dolů, prváčci se mezi sebou pošťuchují … a v některých rodinných kruzích to nepěkně skřípe. To poslední si přečtěte ještě jednou. Jo, jsou věci, do kterých nám nic není, ale – přiznejte se, v kom z Vás má úvodní slova nevyvolala alespoň špetku zvědavosti? Zvlášť, když jde o tak oblíbeného profesora. Číst dál…

Nedávno proběhla hradem zpráva, že mrzimorský kolejní pan profesor Gerhardsen je vlkodlak. Mnozí z nás měli vcelku nedávno, byl úplněk, jedinečnou příležitost zjistit jak to tedy je. Ukázalo se že vlkodlakem je skutečně někdo z kolejních ředitelů. Chcete vědět víc?

Číst dál…

Není to tak dlouho, co jsem se se světem podělila o šokující odhalení milostného poměru mezi mrzimorským kolejním a naší drahou paní knihovnicí, která má nejlepší léta svého života dávno za sebou. Pamatuji si, že to vyvolalo vlnu reakcí, ale to všichni víme, u toho jsme byli. Co ale nevíme je informace o tom, jak vážný vztah to byl, jak dlouhé měl trvání a zda kvůli tomu měl pan Gerhardsen problémy s vedením školy. Ovšem, odpovědi na tyto nevyslovené otázky jsou ukryté zřejmě ve hvězdách. A možná ani tam ne. Každopádně, mám pro Vás novinku – tohle všechno zapomeňte. Je totiž konec, vážení. Číst dál…

Na pátek 10.12. byla v mrzimorské koleji naplánovaná výprava pro ten nejkrásnější vánoční stromeček. Nadšení všech studentů žluté koleje dávalo tušit, že tato výprava bude velká a že dojde k mnoha konfliktům, který stromek je lepší, hezčí, rovnější, sousměrnější a podobně. Jak to ale bylo ve skutečnosti? Číst dál…

Jistě všichni znáte moji nebelvírskou kamarádku Lole. Ano, tu malou japonku, která hází po lidech rolničku a vykřikuje cosi o vlkodlačí nadvládě na naší škole. Svalovat to na dětskou hloupost je v jejím případě asi blbost, vzhledem k tomu, že je jí šestnáct let. I když … Ne, je to blbost! Jenže mě se nechce připouštět, že by slečna Leiringová měla pravdu. A zároveň se mi nelíbí, že nevěřím vlastní kamarádce. Tak co s tím? Číst dál…

Vím, že to nemusím dělat. A že to spousta z Vás neocení nebo si to ani nepřečte. A že mě za to budete i nadále odsuzovat. A že tato stránka skončí jako podložka pod svačinu. A víte vy co? Mě je to jedno. Nepíšu to z donucení, jen čistě z dobrého vychování. A o čem, že to zase ta Ryanová mluví? Čtěte pořádně, nebudu to opakovat! Číst dál…

Letos jsem se asi zbláznila. Né asi, ale určitě. Jinak bych si nezapisovala tolik předmětů a nemusela trávit tolik času v knihovně. Nebojte, nebudu si tu vylévat srdce, beztak to ani nikoho nezajímá, a raději přejdu k věci. V první řadě musím poznamenat, že pokud patříte do fanklubu pana Gerhardsena, radši otočte list, vytrhněte stránku, spalte tento výtisk! Mám totiž informaci, která by vám zlomila srdce. Profesor Peter Gerhardsen, nově jmenovaný pan ‚řídící‘ Mrzimorské koleje, je na starší! Ano, čtete velmi správně a pokud mi nevěříte, čtěte směle dál! Číst dál…