Bradavičník

Carlotta Reyer: Než Vás vážení čtenáři provedeme loňským rokem, asi by bylo záhodno se představit. Vaším průvodcem tedy bude Nebelvírská prefektka a redaktorka Janie Crucianová, známá spíše pod pseudonymem, který používá na své operní dráze .. Jane Rainerová

Janie Crucianová: a druhým průvodcem nebude nikdo jiný, než naše milovaná primuska, šéfredaktorka a Čuník v jedné osobě, Carlotta Rejerová

Číst dál…

A je to tady. Začal nám nový koloběh života, další etapa onoho zvláštního ekosystému Bradavic, kde profesoři týrají studenty, studenti týrají profesory, skřítci úpí pod náporem nepořádku a špinavých ponožek, studenti úpí pod náporem studených čajů, duchové jásají nad novou společností a brnění má zase na koho padat (Abych nezapomněla, to jste měli být u toho, když profesor Ranieri odcházel s kufry do svého kabinetu – to byla řacha!). A nám, jakožto jedinému veřejnému médiu ve škole, kterému se tu dá věřit (nástěnky rády kecají), tak připadla povinnost zde přivítat jak staré tváře (respektive části těla, které po prázdninách zůstaly nepoškozeny), tak i ty nové (respektive pořádně přivítat ty části těla, které během pobytu v Bradavicích dlouho nevydrží). Tedy vítejte, vítejte, vítejte, …

Číst dál…

Před nedávnem jste si mohli všimnout podobného titulku, který se ale týkal koleje Zmijozelské a hlavně se jednalo o pouhý vtip, jehož pointu – smrt šálku – jste se mohli dozvědět na konci celého textu. Ráda bych i tentokráte řekla, že se jedná o nejapný žert, ale bohužel jsou následující slova pravdivá a naprosto vážná.

Před pár dny začal další školní rok a do hradu se nám nahrnuly skupiny nových studentů. Všichni byli již od začátku prázdnin natěšeni, až překročí práh Velké síně, na vlastní kůži zažijí zařazování Moudrého klobouku a stanou se tak součástí této jedinečné školy čar a kouzel.
Číst dál…

Čmuchal nikdy nespí, jak si jistě mnozí z Vás začli myslet (nebo „myslet“). Po delší pauze, potřebné k uspání lvíčat do pocitu bezpečí, je Váš oblíbený čmuchací informátor zpět. Znovu jsme se vydali na exkurzi do jedné z nebelvírských ložnic. Tentokrát jsme si však vybrali ložnici zcela vyjímečnou. Mezi studenty se o ní šeptá jako o Tajemné komnatě Godrika Nebelvíra, pravdou však je, že jde o doupě neřesti a hříchu. Někteří z Vás již tuší – ano, jde o třináctou komnatu naší slavné Jane Rainerové, známé také jako Janie Crucianové. Přesně tak – tato Čmuchalka již dočmuchala a nyní nám s radostí a dobrovolně poskytla prohlídku své ložnice.

Číst dál…

Jako každou středu se pár nebelvíráků sešlo ve Velké věži na čtení. Všichni jsme ale tušili, že tohle bude jiné než ty předešlé.

Posedávali jsme na polštářích a křeslech a netrpělivě čekali na Lukase, který slíbil, že se ukáže. Po půl hodině netrpělivého čekání se s hlasitým funěním konečně ukázal. S rošťáckýma jiskřičkami v očích nám pověděl, že napsal jistému panu Ezechielovi a že mu odpověděl, že nás bude čekat ve Věži obrazů. Všichni jsme na něj nechápavě civěli a on nám vysvětli, že Věž obrazů je věž iluzí a že se nachází v severním Irsku. Pak vytáhl z kapsy lžičku a my se jí chytli.

Číst dál…

Dlouhá, těžká a napínavá cesta za pokladem proběhla 12. března odpoledne.

Vše to začalo něco málo před pátou hodinou ve velké síni. Červené křeslo najednou promluvilo ke studentům a dalo jim hádanku. Odpověď na hádanku kde se nachází další křeslo si uvědomila jako první Amanda a tak rychle běžela do síně. Mezi tím jsem se přidala k Amandě i já a upalovaly jsme do Velké věže.

Číst dál…