Milý Bradavičníku…

Napsal/a Michael J. Wilson     Rubrika: Drobty, Havraspár

Milý Bradavičníku,

Dnes jsem měl nultou hodinu. Bídný start k ještě bídnějšímu dni. Musel jsem vstát v 6 hodin, abych se stihl dohrabat k schodišti, které prostě nikdy není tam, kde ho potřebuješ. Přemýšlel jsem o tom, jaká by to byla noční můra – dorazit pozdě na hodinu pana Lawryho (však víte, kolejní a tak, jsme dobrý kámoši, nechci si to rozházet), a posledních pár schodišť jsem seběhl (člověk pak ani vůbec nepotřebuje žádnej jinej sport).

Číst dál…

Co ze srdce nenávidím

Napsal/a Madeleine Maria Mallory     Rubrika: Drobty, Havraspár

Co ze srdce nenávidím
Každý má své fobie, které ho nutí propadat panice. Takových věcí je ale jenom omezený počet, nemůžeme se přeci bát celého světa, to dá rozum. No a pak jsou tu rušivé elementy podobného ražení. Nevyvolávají sice slepou bázeň, ale ze židle dokáží nadzvednout spolehlivě. Hádáte správně, hovořím o věcech nikoli děsivých, nýbrž otravných. Mnohdy tak otravných, že dovádějí až k zuřivosti. A dle mého názoru jsou takovéto prvky snad ještě horší než ty největší strachy. Proč? Inu, setkáváme se s nimi každý den, jsou všude a je težké se jim bránit.
Zde je hitparáda spolehlivých kazitelů mého pěkného dne:
RANNÍ VSTÁVÁNÍ
Tak s tímhle jsem na štíru už mnoho let. Vážně, spánek je přece nádherná věc, tak proč jí nevyužít v plné míře? Ne, někdo nepříliš inteligentní vymyslel brzké vstávání. Zcela upřímně, když jste vzbuzeni v 5:00, není mnoho věcí, které by jste udělali raději než zase si lehnout. Já obvykle ještě mívám chuť vraždit, ale to se přeci jenom nehodí. Chápu, že někdy je to nutné, ale opravdu by nemohly hodiny začínat až někdy po poledni? Tímhle by se měl někdo vážně začít zabývat.
DOMÁCÍ ÚKOLY
Tohle bych asi měla lépe vysvětlit: psaní domácích úkolů mi nijak zvlášť nevadí, nicméně má to jedno velké ale. Jsou prostě chvíle, kdy je člověk časově vytíženější než obvykle. A právě tehdy se úkoly zdají být mimořádně otravné. Ach, to načasování!
ŠPINAVÁ ŠKOLNÍ UNIFORMA
Každý z nás si přeje vypadat trochu k světu. Ať už je váš vkus jakýkoliv, jedním si buďte jisti – bez školní uniformy to prostě nepůjde. Ostatně, komu by se chtělo psát tresty? Uniforma se zdá nezbytnou a každý student se s ní musí chtě nechtě potýkat. Nastávají však komplikace: ne vždy jsou všechny části kompletu ve zvela ideálním stavu. Znáte to, tu se na kravatě zjeví trochu hráškové polévky, která byla včera k obědu, tu je hábit potřísněn jakýmsi težko odstranitelným popraškem, o zablácených nohavicích u kalhot ani nemluvě. V případě, že momentálně nedisponujete adekvátním kusem oblečení jakožto náhradou za ten špinavý, máte jen dvě možnosti: inkriminovanou část oděvu vypustit, v případě, že se jedná o něco tak zásadního jako kalhoty nebo košili, pak oblečením civilním, nebo jít prostě v ošacení umazaném. Třebaže o stav své uniformy dbám, i mně se takováto nepříjemnost přihodila. Věřte, celý den pobíhat po Hradě s červeným flíčkem na zádech není nic příjemného.
ČASY SNÍDANÍ, OBĚDŮ A VEČEŘÍ
Strava je na hradě vážně vynikající, o tom není sporu. Avšak problém je v času servírování. Určitě se vám už někdy stalo, že jste do Velké síně přišli chvilku po době pro jídlo vyhrazené a mohli jste tak akorát sledovat, jak se vám chody rozplývají před očima. Brousíte si zuby na pečené kuře, ale ouha! Než se pro porci stačíte natáhnout, zmizí. S tím by vážně měl někdo něco udělat, dalo by se tak pŕedejít velkému množství zdeptaných tváří a pokažených dní.
VEČERKA
No, tohle snad není potřeba ani komentovat. Venku fouká vlahý vítr, hvězdy svítí a noc vybízí k bližšímu prozkoumání. Kdo by dokázal odolat? Zábava takového ražení je ovšem Školním řádem postavena mimo zákon. Vážně škoda…
Na světě se určitě najde spousta dalších věcí, ktere zrovna legrací nezavánějí (třeba takové chuťovky jako vytírání a mytí nádobí určitě), ale to patří do starého života. Ve škole máme prostě jiné starosti. A co dokáže hnout žlučí vám?
Ine Mallory

Každý má své fobie, které ho nutí propadat panice. Takových věcí je ale jenom omezený počet, nemůžeme se přeci bát celého světa, to dá rozum. No a pak jsou tu rušivé elementy podobného ražení. Nevyvolávají sice slepou bázeň, ale ze židle dokáží nadzvednout spolehlivě. Hádáte správně, hovořím o věcech nikoli děsivých, nýbrž otravných. Mnohdy tak otravných, že dovádějí až k zuřivosti. A dle mého názoru jsou takovéto prvky snad ještě horší než ty největší strachy. Proč? Inu, setkáváme se s nimi každý den, jsou všude a je težké se jim bránit.

Číst dál…

Bábovka želé

Napsal/a Korespondenti     Rubrika: Naše smečka, Nebelvír

Mezi prefektské povinnosti, né že by jich bylo málo, se mimo jiné řadí i výpomoc kolejnímu řediteli v chodu koleje, hlavně co se týče akcí a volnočasových aktivit. Proto jsme já, Janee a zmijozelská Luna daly hlavy dohromady a po krátkém hloubání a dloubání jsme došly k závěru, že by vůbec nebylo špatné uspořádat aprílovou akci. A tak jsme se všichni sešli čtvrtého dubna u jezera ku příležitosti aprílové kolejní bitvy! Číst dál…

Barbeque recepty pro večery u krbů

Napsal/a Korespondenti     Rubrika: Nebelvír, Ze života studenta

Máte rádi bárbekjů? Nebelvírští rozhodně jo. Nebo alespoň pár z nich. A tento pár si ho udělal minulou středu rovnou u nebelvírského krbu za použití surovin „co Velká síň dala“. Z této akce vám přinášíme pár receptů, které z této akce vzešly. Je to pár interesantní, kreativní a osobitý. Věříme, že se ve vašem okolí najdou lidé, kterým tyto pochutiny s chutí naservírujete…

Neschopnost v knihovně

Napsal/a Cattleya T. Confianza     Rubrika: Mrzimor, Po stopách

Již mnohokrát jsem se setkala s názorem starších studentů, že knihovna je tím nejlepším místem na světě. Byť do určité (avšak velmi omezené) míry chápu jejich nadšení, rozhodla jsem se sepsat seznam věcí, které jsou na knihovně jednoznačně špatně.

Číst dál…

Grandiózní test bradavického jedlíka

Napsal/a Korespondenti     Rubrika: Nebelvír, Vtipálkův čmáropis

Máte rádi jídlo? Házíte do sebe páté přes deváté v neomezeném množství, jste pravým labužníkem, nebo nepřetržitě krčíte nos a každý druhý rozhovor zavedete k tomu, jak nám tady na hradě skřítkové špatně vaří? Dychtíte po odhalení své jedlíkovské osobnosti? V takovém případě pokračujte v níže uvedeném testu, který za pomocí pouhých sedmi otázek pronikne k vašim chuťovým buňkám a zaručí stoprocentně pravdivé výsledky. Číst dál…

Jedno z nejoblíbenějších…

Napsal/a Korespondenti     Rubrika: Mrzimor, Po stopách

V Bradavicích je určitě přespříliš oblíbených, ba i nejoblíbenějších věcí, už jen proto, že hrad neobydluje zrovna nejméně bytostí. A všichni asi těžko můžou zbožňovat stejné věci nebo stejné profesory, to je přeci nesmysl. Ale mezi jednu z nejoblíbenějších věcí rozhodně patří jídlo. (Jak by taky ne, když nás udržuje při životě, máme velký výběr a vaří nám ho precizní domácí skřítci.) Proto jsem si dala tu práci zjistit, jaká je Vaše nejoblíbenější část dne, ve které je k dispozici jídlo (rozumějte: snídaně, oběd, večeře, nebo i to, co je mezi jídly) a ještě také to nejoblíbenější jídlo z nejoblíbenějších. (Počítaje i sladkosti a všechno, co se dá jíst.) A k tomu jsem přidala i další otázky, které jsou i s odpověďmi zmíněny níže.
Samozřejmě jsem všem nechala i prostor, aby se k tomu kdyžtak vyjádřili, pokud nechtějí jen jednoslovnou odpověď, což je v některých otázkách ani není možné. Číst dál…

Halloween a jeho oslavy

Napsal/a Katie S. Wolfans     Rubrika: Ve školní lavici, Zmijozel

Zase nastaly halloweenské svátky. Já si řekla, že bych mohla taky jednou za čas vytáhnout paty a zajít na nějakou tu akci a když jsem se tam už dostala, proč o tom nenapsat, že? Ale jelikož jsem si sebou nikdy nevzala blok, protože jsem tušila, že se tam nebudu jenom flákat a zapisovat, psala jsem to z toho, co jsem si zapamatovala, tudíž se za případné nesrovnalosti omlouvám. Číst dál…

(Ne)Zajímavé otázky

Napsal/a Korespondenti     Rubrika: Bleskobrkem, Nebelvír

Jednoho odpoledne, zrovna v sobotu jsem vypracovávala pitomý úkoly. Nějak mě to nebavilo a tak mě napadlo, udělat takový menší kvízeček. Vybrala jsem nejlehčí otázky, na který jde odpovědět a vydala jsem do sovince, odeslat je pěti lidem. A konečně když se mi od nich vrátili sovy i s odpověďmi, napadlo mě dát to sem, do Bradavičníku, aby jste věděli názory několika spolužáků, či jiných studentů.

Číst dál…

Bylo nebylo… O Chlebíčkovi a Smažence

Napsal/a Mia Meler     Rubrika: Zeleným inkoustem, Zmijozel

Bylo nebylo. Nebo nebylo a bylo? Moment, to je nesmysl. Jenom taková ta divná kočka umí zároveň být a nebýt. Ehem.. Ještě jednou.
Rozhodně tam byla tma. A ztracené děti. Ty byly dvě. Kluk a holka. Takže vlastně byli. A jmenovali se Chlebíček a Smaženka. Číst dál…

\par