Svátek svatého Valentýna mnozí z nás neslaví. Buď tímto svátkem opovrhují, či třeba nemají protějška, se kterým by jej slavili. Také jsem kdysi nebyla příznivcem tohoto svátku. Ale pro zamilované je vlastně každý den takovým svatým Valentýnem. Proč se tedy zaobírat speciálním dnem, kdy si páry rozdávají dárky a svou přítomnost? Nemůžou si dárky dávat i jiný den? Co je k tomu vede, že tento svátek slaví?
Mnoho světců zemřelo mučednickou smrtí. A Merlinžel, ani tento biskup se tomuto utrpení nevyhnul. Nutno však podotknout, že jméno muže se až dodnes zapisuje do všech srdcí. A těch zamilovaných především! Číst dál…
S blížícím se svátkem jménem Valentýn jsem si pro vás připravila takové menší zpestření dne v podobě básničky. Určitě každý na hradě přemýšlel o zakladateli jedné z kolejí. A nad kým jsem přemýšlela při tvorbě mého malého dílka já? Odpověď je jasná, nad Helgou z Mrzimoru! Zakladatelce koleje jménem Mrzimor, koleje v níž také jsem a kterou naprosto zbožňuji. A jak jsem k této básničce vůbec přišla? Inu, Vánoce byly rázem fuč a já neměla co na práci, pár dnů před Valentýnem jsem přemýšlela nad Helgou a jaký měla život a co k životu přece patří? Nějaké ty trampoty s láskou! A jak jsem tak přemýšlela, napadlo mě, jakou ji asi tak měla, podle mého názoru, Helga. Byly její city opětovány nebo ne? Číst dál…
Áno, a znova je tu Valentín. Vianoce a oslavy nového roku sú už dávno za nami a deň plný lásky, ružových a presladených vecí opäť začína. Odkiaľ vlastne tento sviatok pochádza a čo nám prinesie do Bradavic? Číst dál…
Vážení čtenáři. Přinášíme Vám další dech beroucí povídku, která zanechává mnohá dvířka otevřená. Náš pravidelný přispivatel LUARTRIE má nyní konkurenci. V jeho šlépějích nyní kráčí i další pseudonym s tajemnými příběhy. Kdože se to vydal stejnou cestou? Jen jedno slovo. Jeden pseudonym. Leyrish. Ale nyní již k samotnému příběhu. Číst dál…
Náš pravidelný přispivatel a autor LUARTRIE, zůstává i nadále naivní a i nadále píše články pro náš plátek. Články tajemné a články, které málokoho osloví. V této povídce se autor vrací od Lektvarů zpět ke svému oblíbenému oboru, a to Démonologii. Autor úmyslně ponechává hlavní dějovou linku a nedodává důležitá fakta o stvoření či spíše démonovi, který v této povídce prosperuje. Avšak se mi z něho podařilo dostat alespoň hrubý náčrtek, který Vám snad leccos napoví. Příběh je smutný, pln emocí a bolesti, psán autorovým osobitým stylem. Chcete-li si přečíst něco odlišného a jiného, neváhejte a pokračujte. Číst dál…
A máme tu další ze série našich tajemných povídek. Tuto povídku nám zaslal opět náš pravidelný přispivatel LUARTRIE, který tentokrát opustil od své milované Démonologie a připravil něco pro milovníky lektvarů. A nejen pro ně. Prazvláštní příběh, jež toho v sobě skrývá opravdu mnoho (což není na první pohled zřejmé) a příběh, ve kterém se i leccos přiučíme z kapitoly jedů. Přeji všem milovníkům lektvarů a všem ostatním čtenářům, další tajuplnou a podivnou četbu. Číst dál…
Není to tak dlouho, co jsem se se světem podělila o šokující odhalení milostného poměru mezi mrzimorským kolejním a naší drahou paní knihovnicí, která má nejlepší léta svého života dávno za sebou. Pamatuji si, že to vyvolalo vlnu reakcí, ale to všichni víme, u toho jsme byli. Co ale nevíme je informace o tom, jak vážný vztah to byl, jak dlouhé měl trvání a zda kvůli tomu měl pan Gerhardsen problémy s vedením školy. Ovšem, odpovědi na tyto nevyslovené otázky jsou ukryté zřejmě ve hvězdách. A možná ani tam ne. Každopádně, mám pro Vás novinku – tohle všechno zapomeňte. Je totiž konec, vážení. Číst dál…
Lady Jessica Stanleyová, dříve Lektro. Všichni ji moc dobře známe. A všichni také známe jejího drahého chotě – sira Thomase Stanleyho. Oba rozvířili dění v hradu, když k sobě znenadání zahořeli láskou a ke konci minulého roku uzavřeli sňatek. Potom nastal klid a moc o sobě nedávali vědět (až na nějaké bodové konflikty). Avšak každý kdo umí počítat ví, že nastává čas, kdy pozornost hradních obyvatel bude směřovat zase k nim. A o čem tu vlastně hovořím? Nu přece o těhotenství Lady Stanleyové.
Jistě jste si stejně jako já povšimli jak moc lidí se v Bradavicích neustále něčemu chichotá, dává hlavy k sobě a špitá tichá slovíčka. Jasně, asi vás napadne, že třeba spolu choděj, ale mám pocit, že čeho je dost, toho jo dost. Číst dál…