Inu, jak už název sám napovídá, hrad se dočkal návratu jedné poměrně známé studentky. Ne, o sobě, samozřejmě, nemluvím. Je to už sice pár týdnů, možná dokonce i měsíců, neaktuální, nicméně, já jsem v tom opravdu nevinně. To ten brk za tři galeony. Je pomalý, neobratný a starý. Možná je načase přemýšlet o něčem vychytanějším. Co takový Bleskobrk? S ním by se mi už nemohlo stát, že bych aprílový případ psala na konci června. No, co už … Číst dál…
Milí drazí. Jsem v Bradavicích teprve prvním rokem, ale už se má úcta ke spolužákům z vyšších stupňů jaksi vytrácí. Znáte to – jste v klídku u jezera, válíte se v haldách sněhu, občas se sklouznete po tenkém ledě zamrzlého jezera a pak ukradnete šafářovi lopatu a začnete s přáteli stavět sněžný dům. Prostě obvyklá zábava nás, žáků prvního ročníku. Pak se k nám po chvíli náročné dřiny vetřela studentka šesťáku s rozsvícenou hůlkou v ruce, (ano, byla tma, ale komu to vadí?) a začala nás vyhánět do hradu. Byla bych jí s úctou poslechla, kdyby to nezdůvodňovala tím, že mě může zakousnout vlkodlak.