Jejich revírem jsou studenti, jejich tempo je vražedné. Jejich protivníci to absolutně nemohou ustát.
Dne 9. 4. 2087 jsem se ve večerních hodinách sešel s profesorkou Wildrose ve Velké síni, abych s ní udělal rozhovor pro svůj úkol do Obrany proti černé magii, ve kterém jsem měl napsat patnáct zajímavých faktů o některém z vyučujících daného předmětu. Po domluvě s ní jsem rozhovor následně zaslal i sem do Bradavičníku, protože si myslím, že obecně o svých profesorech víme poměrně málo, a tak se alespoň se slečnou Wildrose takto můžete vy, čtenáři, seznámit trošku blíže.
Ačkoliv už je školní rok v plném proudu a vy si říkáte, že nemáte šanci vymanit se ze škatulky průměrných, nevýrazných a nudných studentů, ráda bych vás tímto článkem přesvědčila o pravém opaku. Promeškali jste první dobrý dojem a první tři měsíce jste se prezentovali jako zalezlí hraboši v zadní části učebny? Pojďme se podívat, co se na tom dá změnit. Číst dál…
O dětech dnešní doby se říká, že jsou líné, nesportovní a trpí nadváhou. Když se však člověk rozhlédne po naší škole, ihned si uvědomí, že to není tak úplně pravda. Jak je ale tedy možné, že se natolik vymykáme běžným normám? Odpověď je jednoduchá: pořádáme totiž denní závody v běhu. Číst dál…
Všem studentům, zaměstnancům a ostatním obyvatelům hradu se na vědomí dává, že: Číst dál…
Prázdniny utekly jako voda a my opět zasedli do lavic. Mnozí z Vás by jistě rádi ještě alespoň pár dní lenošili a užívali si blažené volno, leč nedá se nic dělat. Nač ale zoufat? Uchovejte si vzpomínky na určitě krásné prázdniny a přivítejte nový školní rok s otevřenou náručí! Číst dál…
Jak by zněla vaše tři přání, kdybyste získali džina v lampě?
Napsal/a Rubrika: Čmuchalovy zápisky, NebelvírToť otázka… Odpověď na ni se bude s každým člověkem různit. Nebo i shodovat. Naše sny, přání, tužby jsou odrazem nitra jedince.
Rozhodl jsem se tuto na pohled nevinnou otázku položit osobám, které vídáme často, ale bariéra katedry nám zabraňuje je poznat pořádně: naši profesoři. Jací jsou? Jak smýšlí? Nakolik jsou upřímní a otevření? Jak moc si nás studenty pouští k tělu? Jaký mají smysl pro humor? Kolik porce hravosti jim bylo dáno do vínku? Po čem touží? No řekněte – u kolika našich kantorů byste byli schopni tyto otázky s jistotou zodpovědět? Číst dál…
Tak jsem se rozhodl zas provětrat své sově křidélka, a to docela zajímavým způsobem. Prostě jsem jí k noze přivázal dopis a dal jí rozkaz, ať ho hodí na hlavu těm, kteří se jí zalíbí. Číst dál…
S novým školním rokem se o slovo hlásí i starý dobrý Bradavičník a jednotliví šéfredaktoři!
Zažil to snad každý z nás. Najednou na vás profesoři vychrlí hromadu rychle za sebou jdoucích slov, které ani nestihnete zaregistrovat, a už jsou pryč. A pak po vás ještě chtějí, abyste jim rozuměli. No není to už trochu moc? Číst dál…