Známky uzavřeny, zítra závěrečná slavnost a potom hurá na prázdniny. Zní to nádherně, že? I v Bradavičníku se připravujeme na prázdniny, i když někteří redaktoři je vyhlásili již s prvními náznaky hezkého počasí, neb se po jejich stolech táhnou úctyhodné pavučiny. Dovolte mi nyní, abych se jménem celé redakce rozloučila nejen se školním rokem 2077/2078, ale na dlouhé dva měsíce i s vámi, našimi čtenáři, neb o prázdninách se budeme flákat taky, a jak! Číst dál…
A je to tady. Začal nám nový koloběh života, další etapa onoho zvláštního ekosystému Bradavic, kde profesoři týrají studenty, studenti týrají profesory, skřítci úpí pod náporem nepořádku a špinavých ponožek, studenti úpí pod náporem studených čajů, duchové jásají nad novou společností a brnění má zase na koho padat (Abych nezapomněla, to jste měli být u toho, když profesor Ranieri odcházel s kufry do svého kabinetu – to byla řacha!). A nám, jakožto jedinému veřejnému médiu ve škole, kterému se tu dá věřit (nástěnky rády kecají), tak připadla povinnost zde přivítat jak staré tváře (respektive části těla, které po prázdninách zůstaly nepoškozeny), tak i ty nové (respektive pořádně přivítat ty části těla, které během pobytu v Bradavicích dlouho nevydrží). Tedy vítejte, vítejte, vítejte, …