Bradavičník

(Předem vás upozorňuji, že tento případ rozhodně není pro slabé povahy. Vyskytuje se zde mnoho strach nahánějících teorií a je možné, že po přečtení jen tak neusnete.)

Není tomu tak dávno, co jsem otevřela šuplík s tím, že si na sebe vezmu své oblíbené ponožky – takové hrozně svítivě žluté a kotníkové. (Což mi připomíná, že kdybyste je někde zahlédli, hned mi je přineste!). Jenže ouha. Nebyly tam. Zprvu jsem to sváděla na mou nepořádnou spolubydlící Zoey, ale pak jsem se do tohoto případu pořádně obula (a to i bez ponožek, prosím pěkně) a zjistila věci velmi zajímavé… Číst dál…

Bylo by hříchem, kdyby škola neuspořádala v tom krásném letním počasí tradičně nějaký ten piknik. Zajít si na louku, nahodit bronz, poznat bujarou přírodu. Ovšem tradičně se musel vloudit i nějaký ten problém, špetka chaosu, kapka nebezpečí a hodně napětí. Tak jak to ostatně u nečekaných dobrodružství bývá. Nikdo však netušil, že se věci začnou ubírat do takových měřítek.

Číst dál…

Dne 26.11. 2077 zhruba kolem 13:15 hodin odpoledních jsem využila chvilky volna a rozhodla se zajít do Velké síně něco pojísti.

Jaké bylo však mé zděšení, když po vstupu do síně s písní na rtech uzřila má očka totálně přežabenou síň…ale totáč, to vám povídám.

Číst dál…