1. pád (kdo, co): Kolejní svátek Lukase Goldhaira a Timotyho Arbatona
2. pád (bez koho, čeho): bez kolejního ředitele
3. pád (ke komu, čemu se modlíme): ke Godrikovi
4. pád (vídíme koho, co): jednoho postřeleného a dva střílející kovboje
5. pád (oslovujeme, voláme): Merline!
6. pád (o kom, čem vyjednáváme): o životě
7. pád (s kým, čím): s holýma rukama
Naši říkali, že bych se správně měl zapojovat do všech možných akcí, které na škole máme. Teprve teď jsem se odhodlal, a našel téma, k sepsání článku do Bradavičníku. Velmi mě překvapilo, že na škole máme i vlastní časopis, ale vlastně, proč ne, že.
Začiatok roka. Prvé dni. Prvá cesta do školy. Každý rok si to študenti zažívajú a možno si už zvykli na morskú chorobu z lodiek a cestu vlakom, ktorú niektorý prespia. Nám to už príde normálne, každý rok to máme rovnako, ale spomenie si ešte niekto na to ako sa cítil prvýkrát keď nastupoval na loďku? Keď si prvýkrát vo vlaku kúpil niečo sladké pod zub, alebo keď ho zaradili do koľaje? Myslím, že každý to prežíval inak a nie všetci si na to spomenú, pretože niektorý už dávno zabudli. Ale prváčikovia to majú v čerstvej pamäti a práve preto je najlepšie sa na prvý dojem spýtať práve ich. Konkrétne som sa na to spýtala Beatrice Devine, študentky nebelvíru. Číst dál…
Pocit úzkosti? Sevřené hrdlo? Studený pot na zádech a totálně sucho v puse? Ano, i já znám takové pocity. Merlinužel, takto se cítíme v situacích, které nám nejsou moc milé, ba přímo bychom je nechtěli zažít vícekrát jak jednou za život. (Krom bláznů. Ti se v tom absolutně vyžívají..) Vždycky si myslíte, že uhodila vaše poslední hodinka. Vždycky se začnete modlit, i když to vlastně vůbec nepreferujete. Vždycky (A to je na tom to nejhorší.) začnete mít STRACH! Číst dál…
Dnes se podíváme, na to, co nového se děje a asi bude i dále dít na našem hradě. Máme tu výpověď očitého svědka Dextera Kelleyeho, který nám vypoví o události, která se nedávno udála. Rajčata prý chtějí ovládnout hrad a tak bychom se měli řádně připravit na jejich invazi a co nejvíc omezit dovoz rajčat. Číst dál…
Začalo to nevinnou oslavou Halloweenu, pak mafiánskými útoky na exkurzi v Birminghamu a následně i ukradením dopisů z vánoční Schránky. Určitě jste ani vy nemohli být tak naivní a myslet si, že ohrožování a ubíjení ubohé, a už dost tak malé a chudé, populace studentíků bradavických jen tak z ničeho nic přestane. A máte samozřejmě pravdu. V posledních několika týdnech jsem byla svědkem mnoha událostí jež nasvědčovaly, že temná mafie se jen tak lehce nevzdává.
Je to sice šok, ale přese všechno, co se v dnešní době děje, počínaje hledanou Kitty Samsonovou, jejíž tvář už visí i na ulicích Londýna a zakrývá i přední stránky kouzelnických bulvárních slátanin, kde nám všem hrozí, jak nás tato zrádná osoba přijde usmrtit během našeho klidného snění, je i v Bradavicích nezvykle rušno. Číst dál…
Že by další výlet, který se zvrhnul v chaotické dobrodružství plné děsivých scén, křiku a boje o holý život? Ano, přesně tak. Jediné štěstí, že jsem byl u toho zrovna já, jinak by to zkončilo dooost špatně. To vám povídám.
Náš předvánoční výlet měl být poklidný, s ušlechtilým záměrem a v radostném duchu. Delegace do Liverpoolu tedy dorazila s velmi dobrou náladou a v očekávání všeho možného, jen ne toho, co se skutečně stalo. Plán byl prostý – nakoupit si vánoční dárky na Liverpoolských trzích a pokud možno se neztratit a dostat zpět na ubytovnu. Při jedné z našich cest se k nám ale přidal tvor, který přinesl hromadu problémů větší, než bychom kdy čekali a potažmo i větší, než jsme zvládli. Přináším vám míchanici z kiwi, ohně, alkoholu, Kelpií a bloudění, která vám snad objasní, proč jsme se většinou vrátili bez dárků. Číst dál…
Každý má z něčeho strach. Hrdinové mají strach ze strachu, mlsouni z bankrotu čokoládoven a šprýmaři ze zarytého smutku lidí kolem. Velice častou postavou hrající roli v našem strachu je Smrt. Ať už se dotýká nás nebo našich blízkých a milovaných. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, z čeho má strach sama Smrt?