Sedm let jsem poznával zdi Bradavického hradu, jeho temná, ale i světlá zákoutí. Dnes, kdy píšu tenhle článek, je jeden z mých posledních dnů, kdy nadobro tento hrad opustím a nikdy v životě se už nevrátím. Psal se rok 2079, kdy jsem jako malý kluk, začínající student na této prestižní škole, nastupoval do lodiček a odjížděl s panem školníkem přes celé to nádherné jezero, až k branám toho velkolepého hradu. Netušil jsem, jaký bude můj první ročník; stejně jako mojí soukmenovci a budoucí spolužáci. Měl jsem strach, že budu zařazený do nevysněné koleje, ale mým druhým domovem se skutečně stala kolej Nebelvírská; tam kde odvaha, čest a rytířskost neznala hranic. Číst dál…
Pokračování rozhovoru s nebelvírským studentem o vánočních trzích v Birminghamu. Co se vlastně stalo? Přinášíme vám odpovědi na další otázky přímo z první ruky.
Je to už velmi dávno, co nás na vánočních trzích v Liverpoolu potkala ona nešťastná událost, při níž byla málem zabita bradavická studentka. Tato studentka to nakonec odnesla „jen“ dvěma uříznutými prsty.
Máme tu ale novou kauzu, opět z vánočních trhů, tentokrát ale v Birminghamu. Jistě si pamatujete onen článek z Denního věštce pojednávající o nezvěstných bradavických studentech, kteří se naštěstí ale vzápětí našli jen v mírně potlučeném stavu. Co se stalo tentokrát? Deilen Maurellio Holeac odpovídá na mé otázky.
Každou chvíli člověk narazí na nastražený svědící prášek, toulající se studentku omámenou elixírem lásky či na kýchající zmijozeláky (ve sklepení je opravdu zima!). Není tedy divu, že je naše ošetřovna věčně přeplněná a drahá Arwen i profesor Nicolsburg mají práce nad hlavu. Jak by si ale poradili s hyperaktivitou? Číst dál…