Jak sportujeme, část I.
Napsal/a Rubrika: Hadí Jazyk, Ve školní lavici, Zeleným inkoustem, ZmijozelJak se k vám jistě doneslo, nebo taky nedoneslo, těžko říct jak funguje předávání mezikolejních informací. No nic, pokud nejste zelení, tak tohle možná nevíte, ale pokud jste, tak pravděpodobně ano. Už tři roky vedu Sportovní Spolek, kde se zaměřujeme na všemožné sportovní aktivity, které slouží hlavně pro odreagování a pobavení.
Tenhle rok ho vedu s druhou naší zelenou perfektkou Mikailou. Zajímá vás, o co jste přišli? V tom případě hurá do čtení.
Číst dál…
Jestli je něco, co nemám ráda, tak…no vlastně nemám ráda spoustu věcí. Takže jinak. Je hodně věcí, které nemám ráda a jedním z nich je dávání dárků. Asi tak před šesti lety jsem vyčerpala veškerou svojí inspiraci a od té doby nikdy nevím co komu dát.
Oslavování svátků a dávání dárků by přece nemělo být stresující. Měli bychom si to užít v klidu a pohodě, nebo ne?
Číst dál…
V kouzelných formulích jsme dostali úkol sepsat příběh o kouzle Periculo. Po jeho vyhodnocení jsem se rozhodl se s o něj s vámi podělit.
Vánoce už jsou dávno za námi a jsme teď už skoro 14 dní zpátky ve škole. Jeden by řekl, že člověk bude mít ještě pořád dostatek energie v zásobě, aby mohl nějak normálně fungovat. Ale to byste nemohli být v páťáku a připravovat se na zkoušky NKÚ. Hned po návratu do školy mě zavalilo tolik úkolů, že mám chuť je všechny rituálně spálit v krbu u nás ve spolce a vyhlásit si další prázdniny, které budou trvat tři měsíce.
Přemýšleli jste někdy o tom, proč si s některými lidmi nerozumíme a s jinými naopak ano? Trápí vás, když se s někým pohádáte? Proč některé lidi nenávidíme? Proč láska někdy tak moc bolí? Proč, když se nám něco začne dařit, něco jiného se začne otřásat v základech? Proč život není spravedlivý? Proč žijeme v této divné a složité době? Proč se nám kvůli některým lidí hrnou slzy do očí? Proč?
Ohlédnutí za Zmijozelským rokem 87/88
Napsal/a Rubrika: Hadí Jazyk, Ve školní lavici, Ze světa kouzel, Zeleným inkoustem, Zmijozel
Jak se školní rok blíží ke konci, studenti se dělí na dva tábory. Ti, co se nemůžou dočkat prázdnin a nemluví o ničem jiném. A ti, kteří se nostalgicky ohlížejí za uplynulým školním rokem. Mě byste povětšinou našli mezi první skupinou, ale pro tenhle článek jsem se pokusila vžít do kůže druhého týmu a podívat se na Zmijozelský školní rok 2087/2088. Co jsme všechno zažili?
Číst dál…
Celkem nedávno (no vlastně už to budou tři měsíce, ale mě to stále připadá jako včera), se mi do ruky dostal můj vlastní prefektský odznak. Zhruba někdy po Vánocích jsem byla odměněna touto funkcí, která mě zavalila zcela novou vlnou úkolů a povinností. Párkrát se mi už stalo, že jsem od někoho dostala jednoduchou otázku. Co vlastně prefekt dělá a jak vypadá jeho normální den? A tak jsem se vám rozhodla odpovědět pomocí článku. Jak tedy vypadá úplně normální a ničím nezajímavý den prefekta?
…rozhovor s osobou v tomto časopise najpovolanejšou. Dala som jej akademické tri mesiace na rozkukanie a potom som sa na ňu vrhla so svojimi otázkami. Poznám ju už nejaký ten rok a teraz dávam možnosť nahliadnuť do jej života aj vám…