Stalo se to o těchto vánočních prázdninách. Jel jsem ještě s několika kamarády do Londýna. Po dlouhé cestě jsme se shodli na tom, že si zaskočíme k Děravému kotli. Tuto kouzelnickou hospůdku jistě všichni znáte. A zajisté také milou paní Lilian, která tam obsluhuje. Číst dál…
Jednou jsem šla na svou pravidelnou vycházku na školní pozemky. Vše bylo normální. Vše vypadalo stejně, ale i tak mi jedna věc neseděla. Byl slyšet podivný tikot. Zaklonila jsem tedy hlavu a nadšením jsem málem padla na za… zem. Hodiny se po dlouhé pauze konečně daly do pohybu. Má to své pro i proti, jak si každý může domyslet, ale mě zajímalo něco jiného.
Při bloudění hradem jsem narazila na místnost, o které jsem neměla ani páru, že tam je. Nevšimla bych si jí, nebýt té zvláštní pomalé hudby, co se z ní linula. Snad to byla nějaká Mozartova skladba, nebo něco na ten způsob. Bylo to divné. Nic takové jsem na hradě ještě nezaslechla. A tak mě přirozeně zvědavost nepustila dál. Musela jsem alespoň nakouknout do záhadné místnosti s ještě záhadnější hudbou.
Čmuchal nikdy nespí, jak si jistě mnozí z Vás začli myslet (nebo „myslet“). Po delší pauze, potřebné k uspání lvíčat do pocitu bezpečí, je Váš oblíbený čmuchací informátor zpět. Znovu jsme se vydali na exkurzi do jedné z nebelvírských ložnic. Tentokrát jsme si však vybrali ložnici zcela vyjímečnou. Mezi studenty se o ní šeptá jako o Tajemné komnatě Godrika Nebelvíra, pravdou však je, že jde o doupě neřesti a hříchu. Někteří z Vás již tuší – ano, jde o třináctou komnatu naší slavné Jane Rainerové, známé také jako Janie Crucianové. Přesně tak – tato Čmuchalka již dočmuchala a nyní nám s radostí a dobrovolně poskytla prohlídku své ložnice.
Soužití lidí v nebelvírské věži, je jako soužití jedné veliké rodiny: žádné velké tajemství si před sebou nedokážeme skrýt. V současné době došlo k odhalení tajemství, které před námi drží (teda teď už spíš držela) naše slavná prefektka Janie Crucianová. Pomocí několika základních vodítek jsem si vytvořila představu o jaké tajemství se jedná. A protože nejsem ždáný sobec, velice ráda se s Vámi o své poznání podělím. Říkáte, že jde jen o pokleslý čirý bulvár a hloupý nesmysl? Otevřete si zápisky z hodin nebo učebnice a poté posuďte co zajímavější. Myslíte si, že jsou to všechno jen výmysly? Tady nemohu říct nic jiného než: věřte nevěřte..