Jistě každý znáte ten pocit, když vás nahlodá malý červíček, a máte prostě pocit, že jít lovit bobříka Večerky je to nejlepší, co se dá dělat s dnešním načatým večerem. Tak vezmete svého nejlepšího kámoše (popř. kámoše, pokud nevlastníte nejlepšího) a jdete prostě na to. Jistě nemusím popisovat, jaký je to pocit, když děláte něco zakázaného, protože takový pocit všichni známe a nejspíš bych to ani nesvedl.
Každý má své fobie, které ho nutí propadat panice. Takových věcí je ale jenom omezený počet, nemůžeme se přeci bát celého světa, to dá rozum. No a pak jsou tu rušivé elementy podobného ražení. Nevyvolávají sice slepou bázeň, ale ze židle dokáží nadzvednout spolehlivě. Hádáte správně, hovořím o věcech nikoli děsivých, nýbrž otravných. Mnohdy tak otravných, že dovádějí až k zuřivosti. A dle mého názoru jsou takovéto prvky snad ještě horší než ty největší strachy. Proč? Inu, setkáváme se s nimi každý den, jsou všude a je težké se jim bránit.
Sprevádza nás celý rokfortský život. Striehne na zábudlivcov aj odvážlivcov. Jej zástancovia (čítaj: veľactené profesorstvo) sa nevedia dočkať, kedy niekoho načapajú a dajú mu „co pro to“, že vyliezol, kedy nemal. Ale čo na to študáci? Vybehla som trošku medzi davy a popýtala som sa na názory práve ich (vlastne vás).
Od všeho něco, aneb těžké začátky novopečeného rebelvírského rebela
Napsal/a Rubrika: Nebelvír, Ze života studentaV Bradavicích jsem letos poprvé a hned takové šoky! Už při cestě do Prasinek nás pěkně vyděsil vlak, byli jsme málem sežráni jakýmisi potvorami s kotli plnými vroucího čehosi, co rozhodně nevonělo příliš vábně, následná cesta v loďkách do hradu byla snad ještě horší.
Není neobvyklé, že studenti občas zanedbávají své školní povinnosti. To je jev, který je stejně starý jako učitelská řehole. Naši vzdělanější kolejní spolužáci, kteří se specializují na mýtus Kuňodavek vyvolávají spekulace, zda-li „zanedbávání školních povinností“ nemá nějaké spojitosti s rozmnožováním těchto nebezpečných škůdců. Zatím však nedovedou říci nic bližšího, jelikož profesoři vyučující OPČM a POKT odmítají spolupracovat na výzkumu tohoto problému. Situace je ovšem alarmující, neboť Kuňodavky už napadly i tento článek, který se začíná vzdalovat od původního tématu. Lidem a některým duchům, na jejichž mysl taktéž zaútočily Kuňodavky už sice pomoci není (seznam postižených je k dostání u autora článku), ale tento článek naštěstí ještě zachránit lze. Není to vůbec těžké – stačí tento článek přečíst až do konce.