Jistě taky sníte o dni, kdy si budete moct se školou dělat, co chcete. Profesoři odjedou někam do Tramtárie a vy máte svobodu. Konečně bitka ve velké síni, potopa v prefektské umývárně a pořádně zdemolovat chodbu u sborovny. Tyto sny se staly skutečností. Při poslední závěrečné slavnosti jsme všechno v rukou měli my, studenti. Já bych vám ráda připomněla jaký sen, že to stal skutečností.
Školní rok nám úspěšně skončil. Zase. Nikoho nic nesežralo, nikdo se neztratil ani nikdo nespáchal harakiri. Abychom tuto skutečnost patřičně oslavili, sešli jsme se v početné skupině ve Velké síni a dost dlouho se zdálo, že namísto slavení budou k večeři rohy od kolejních stolů.
Tuto smutnou představu ale zanedlouho narušil přílez, příplaz, přílet a přískok kolejních zvířat, respektive jejich iluzí, které se následně vkusně rozprskly nad profesorským stolem a vytvořily bradavický erb. Ovšem bradavičtí profesoři, zdá se, na celou slávu zapomněli. Z celého profesorského sboru totiž dorazil jen pan Ranieri, který se hned ujal slova. A dodatečného udělování bodů.