Závěr, čili konec šmitec
Ti z vás, kdo čtou mé příspěvky pravidelně, asi tuší, že má adaptace na bradavické podmínky a pravidla neprobíhala zejména v prvních dnech a týdnech nejsnadněji. Řekněme si to zcela otevřeně a bez obalu: byl to horor.
Školní rok se pomalu, ale jistě chýlí ke konci, dopisujeme poslední úkoly, taktně se hádáme s profesory o lepší známky, ušlé učivo doháníme referáty. Většina z nás už má hlavu plnou prázdnin, konec konců po půlroční nemilosrdné izolaci v areálu školy a blízkém okolí se toho na Příčné tolik změnilo, v Kotli jistě servírují odlišná jídla, zkrátka svět je jiný (a určitě lepší), než byl posledně.
Pro některé školní rok utekl jako voda, pro jiné se možná táhl jako děsivá noční můra. Ať tak či tak, je konec. Konec úkolů a nervy-drásajících t(r)estů ale i mnoha zajímavých soutěží a všeljakých akcí a akciček. Tedy pro letošek, že. A tak se na mne snad nikdo nebude zlobit, když se s Vámi jménem celé Mrzimorské redakce a vlastně i celého Bradavičníku rozloučím. Číst dál…